Zeman a Drahoš začali sbírat podpisy k prezidentské kandidatuře

7 minut
Události ČT: Zeman a Drahoš začali sbírat podpisy
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman a bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš začali sbírat podpisy k nominaci na prezidenta. Jako nezávislí kandidáti musí shromáždit nejméně 50 tisíc podpisů. Podpisovou kampaň už dříve zahájil také textař a podnikatel Michal Horáček a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Jako první podepsala petiční arch za Zemanovu opětovnou kandidaturu jeho žena Ivana, která je šéfkou prezidentova volebního týmu. „Chtěla bych svého muže podpořit jako manželka. Možná to zní trochu starosvětsky, ale já si to mohu dovolit, já jsem narozená už v minulém století. Já zastávám ten názor, že žena by měla následovat svého muže a měla by ho podporovat,“ řekla Zemanová před podpisem petičního archu.

Předseda Strany práv občanů (SPO) a senátor Jan Veleba prohlásil, že SPO se chystá Zemanovi pomoci se sběrem podpisů. Podle něj začne 2. května petiční akce v krajských městech. „Na konci května tohoto roku se do ulic všech českých měst nad 5000 obyvatel vydají sbory dobrovolníků, kteří objedou Českou republiku, aby každému občanovi dali možnost se podepsat,“ uvedl také.

Ivana Zemanová jako první podepsala petici na podporu opětovné kandidatury svého manžela
Zdroj: ČTK/Kamaryt Michal

Podpisy začal sbírat i Drahoš

Sběr podpisů pro svou nominaci do voleb zahájil v pondělí také bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Zahájení v den svátku sv. Jiřího označil za symbolické. „Vnímám toto datum jako závazek bojovat stejně statečně i čestně jako patron rytířů nebo vojáků,“ poznamenal.

V neděli na svém Facebooku napsal, že řada lidí vyjádřila zájem zapojit se do prezidentské kampaně a pomoci se sběrem podpisů. Jeho tým rozesílá sympatizantům podpisové archy, řekl Jakub Holas z Drahošova volebního týmu. První dobrovolníci do ulic podle něj vyrazí během několika příštích dnů. Drahoš dobrovolníky vyzval, aby se zaregistrovali na jeho webových stránkách.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jako první začali shromažďovat podpisy Hilšer a Horáček

16. dubna začal sbírat podpisy také textař a podnikatel Michal Horáček. „Mám rád symboliku, první tiskovou konferenci jsem svolal do čističky odpadních vod, takže i ten dnešní den má určitou symboliku,“ odpověděl Horáček na dotaz, zda má nějaký význam, že podpisovou kampaň zahajuje na zmrtvýchvstání.

Lidé mohou Horáčkovu kandidaturu podpořit podpisem na více než 420 kamenných místech, která mu nabídli provozovatelé při jeho dosavadní kampani. „Lidé mi nabídli třeba lékárny, restaurace nebo kluby. Kromě toho máme asi 3000 dobrovolníků, kteří archy vezmou a navštíví své příbuzné, kamarády a podobně,“ uvedl Horáček.

obrázek
Zdroj: ČT24

V březnu zahájil sběr podpisů k nominaci na prezidenta další uchazeč o Hrad lékař a aktivista Marek Hilšer, a to už podruhé kvůli změně pravidel. „Podpisy jsem začal sbírat po schválení novely zákona o volbě prezidenta ČR Senátem, a to v polovině března,“ sdělil Hilšer. „Jsem občanský nezávislý kandidát, který nemá finance jako někteří jiní kandidáti,“ uvedl.

Podpisy už začal sbírat také někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková. Kandidaturu na prezidenta ohlásili také podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevili bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl. Možnými adepty jsou i europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.

Marek Hilšer
Zdroj: ČTK/Konečný David

Podle novely musí podporovatelé nezávislých kandidátů na nominační petici připsat ke jménu číslo občanského průkazu či pasu. Změna pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporů o platnost podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě před čtyřmi lety. Na sběr podpisů mají kandidáti čas do listopadu.

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Termín vyhlásí předseda Senátu.

Zvláště kampaní se dostaneme do situace, kdy kanidát musí rozdělovat, protože chce získat podporu některých lidí. Potom záleží už na osobě prezidenta, jestli dokáže být vstřícný i k těm, kteří ho nevolili. Pak by dokázal takový prezident spíše spojovat, než rozdělovat.
Pavel Šaradín
politolog
5 minut
Politolog Šaradín: Prezident může spojovat i přes konfrontační povahu kampaně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
16:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 4 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...