Do finále prezidentských voleb postoupili dva kandidáti, kteří mají v mnoha důležitých oblastech odlišné názory. Miloše Zemana a Jiřího Drahoše rozděluje třeba postoj k současné Babišově vládě nebo k využívání některých pravomocí hlavy státu. Najdou se však i témata, kde se prezidentští finalisté shodují.
Oba prezidentští kandidáti se můžou v kampani spolehnout na bezvýhradnou podporu svých manželek, ve většině politických otázek se ale jejich postoje liší. Jak v domácí, tak i zahraniční politice.
Jmenování vlády a premiéra
Miloš Zeman jmenoval menšinovou vládu Andreje Babiše i přesto, že neměla ve sněmovně vyjednanou podporu ani toleranci. „Je pochopitelné, že premiérem má být jmenován předseda vítězné strany. Nesnáším, jestliže je toto pravidlo obcházeno,“ prohlásil prezident ve sněmovně. Už teď je ale prakticky jisté, že menšinová vláda hnutí ANO důvěru nezíská.
Jiří Drahoš by Babišovu vládu bez vyjednané podpory nejmenoval. „V každém případě bych po premiérovi chtěl, aby reprezentoval většinu 101 poslanců nebo důvěru v Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl Drahoš.
Drahoš by zároveň na rozdíl od Zemana nejmenoval premiérem politika, kterého policie obvinila z trestného činu. „Řekl bych Andreji Babišovi, že člověk, který je trestně stíhán, nemůže reprezentovat Českou republiku venku, nebude mít čas na plnohodnotnou funkci premiéra.“
Naopak Miloš Zeman před poslanci prohlašoval, že podle presumpce neviny je nutné na obviněného člověka pohlížet jako na nevinného až do doby, než je pravomocně odsouzen.
Názor na předčasné volby
Oba prezidentské finalisty dělí i názor na případné předčasné volby: Miloš Zeman ve svém vánočním poselství oznámil, že je nikdy nevypíše, ani kdyby ztroskotal druhý i třetí pokus o sestavení vlády: „Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám. Protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli k řádným volbám,“ vysvětlovala hlava státu.
Podle Jiřího Drahoše jsou sice předčasné volby až tím nejzazším řešením. Ale v případě, že by nebylo jiné východisko, samozřejmě by je vypsal.
Zahraniční politika
Miloš Zeman i Jiří Drahoš se shodnou, že Česko má zůstat pevnou a aktivní součástí NATO. K Evropské unii už je ale Miloš Zeman ve srovnání s Jiřím Drahošem kritičtější. Stávající hlava státu třeba připouští referendum o vystoupení z Evropské unie. „Nesouhlasím s vaším názorem na vystoupení z Evropské unie, ale udělám vše pro to, abyste ho mohli vyjádřit,“ sděloval v prosinci delegátům SPD.
Drahoš ale vidí v případném referendu o vystoupení z Unie riziko: „Víte, hazardovat s výkřiky Referendum o vystoupení z Evropské unie je velmi riskantní.“
Oba uchazeči o Pražský hrad naopak mají podobný názor na českou zahraniční politiku ve vztahu k Blízkému východu. Jak Miloš Zeman, tak Jiří Drahoš jednoznačně podporují v izraelsko-palestinském konfliktu Stát Izrael.
