Zažila ČSSD velký smír? Naopak, rozhoří se válka, tvrdí politologové

Praha – Včerejší tisková konference vedení sociální demokracie, na které Bohuslav Sobotka vyzval voliče, aby zvážili podporu Miloše Zemana ve finálovém boji o Hrad, představuje zlomový okamžik v historii Lidového domu. ČSSD se tím po mnoha letech přihlásila k muži, který pro ni poprvé získal Strakovu akademii a kterého sama nepodpořila v nepřímé prezidentské volbě v roce 2003. Velký smír ale může podle některých politologů a komentátorů uvnitř strany odstartovat boj o moc, politolog Bohumil Doležal potom hovoří přímo o Bartolomějské noci.

Už před včerejší prezidentskou volbou některá média upozorňovala na to, nakolik klíčový je její výsledek pro další dění uvnitř nejsilnější opoziční strany. Případný neúspěch oficiálního kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera totiž mohl podle komentátorů poškodit jeho spojence a stranického šéfa Bohuslava Sobotku před březnovým sjezdem, na němž se má volit nové stranické vedení.

Tato perspektiva je důležitá zejména proto, že ve straně proti sobě už od pádu Jiřího Paroubka po nevyhraných sněmovních volbách stojí křídla prvního místopředsedy ČSSD Michala Haška a stávajícího šéfa Sobotky, přičemž obě zhruba stínují dvě tradiční větve sociální demokracie: mladou a proevropskou na straně jedné a „zemanovskou“ na straně druhé, jejímiž představiteli je například Marie Benešová nebo Zdeněk Škromach. Benešová stejně jako další sociální demokrat Valtr Komárek ostatně Zemana podporovali ještě před volbami, a protivili se tak linii, již si vytýčilo vedení partaje.

Podle politologa Tomáše Lebedy je přitom zřejmé, že Dienstbierův neúspěch představuje pro současné vedení strany debakl. „Kdy jindy by sociální demokracie měla dostat svého kandidáta do druhého kola, než když má proti sobě extrémně nepopulární vládu? Promarnila všechny trumfy, které měla v ruce. To, jak se stavěla nebo nestavěla za svého kandidáta, bylo velmi tristní.“

Velký smír? Nikoli, na Slunci jsou skrvny

Na včerejší rozhodnutí voličů ovšem ČSSD zareagovala briskně a záhy po potvrzení předběžných výsledků vyzvala své stoupence k tomu, aby hlasovali proti Nečasově vládě a ve druhém kole podpořili Miloše Zemana – čili někdejšího sociálnědemokratického předsedu. Verdikt vedení byl podle Sobotkových slov jednoznačný. Na tuto výzvu v dnešních OVM slyšel i Zeman a podporu sociální demokracie uvítal: strana podle něj dokázala, že je opravdu levicovou a její prohlášení otupí vzájemné hrany.

„Očekával jsem takovou možnost, ale nikoli ihned,“ okomentoval krok ČSSD komentátor Práva Alexandr Mitrofanov, který zákulisí nejsilnější levicové strany dlouhodobě sleduje. „Podcenil jsem určité vlastnosti lidí ve vedení sociální demokracie. Jejich rozplizlost a zbabělost jsem neočekával v takové míře. Tak brzo se Miloši Zemanovi podbízet nemusejí. Bohuslav Sobotka přitom moc dobře ví, že takové triky nepomůžou,“ podotknul s tím, že současné vedení partaje je u Zemana beztak na černé listině.

Za těžko pochopitelný označuje včerejší krok Lidového domu zástupce šéfredaktora deníku Mladá fronta DNES Jiří Kubík, a to zejména proto, že Zeman avizuje aktivní výkon prezidentské funkce a v případě zvolení hodlá chodit na vládu i do sněmovny. „Pro sociální demokracii představa, že je na Hradě prezident, který jim bude hodně diktovat a bude je veřejně zostouzet, musí být hodně nevábná,“ dodává Kubík s odkazem na zášť, kterou může bývalý šéf ČSSD ke své mateřské straně cítit.

Někteří sociální demokraté přitom už nyní se stranickým doporučením nesouhlasí; ohradil se proti němu například Zemanův nástupce v čele strany a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla, podle kterého měla strana vyjádřit přízeň spíše protikandidátovi. „Podpora Karla Schwarzenberga je výhodnější, protože on je jasný protivník, nemá schopnost narušit strukturu levice a její mobilizaci,“ uvedl Špidla pro Týden.cz. „Miloš Zeman je zatížen tisíci různými vztahy na levici, má jasný cíl sociální demokracii oslabit.“

Pro Miloše Zemana se potom nevyslovil ani neúspěšný stranický kandidát Dienstbier, který už v průběhu sčítání hlasů připustil, že za jeho slabším výsledkem může stát i nejednotný hlas ČSSD v otázce podporovaného kandidáta. „Pro mě to bylo nepříjemné, možná by se mi kampaň dělala snadněji, možná by podpora i výsledky byly lepší,“ podotknul a na rozdíl od vedení strany odmítl voličům kohokoli doporučovat s tím, že je nechce postavit před volbu menšího zla. Oba zájemci o Hrad jsou podle něj totiž pravicoví.

Výroky včerejšího dne:

Miloš Zeman: „Sociální demokraté se sami musí rozhodnout, zda jsou, nebo nejsou levicová strana. Plně jsem respektoval, že pan Dienstbier je jeden z levicových kandidátů. Sociální demokracie bude muset konečně přiznat barvu.“

Jiří Dienstbier: „Co se týče druhého kola volby, zřejmě nepodpořím ani jednoho z kandidátů, pro voliče sociální demokracie to nebude dobrá volba, protože si budou vybírat mezi dvěma pravicovými kandidáty, každý si vybere své menší zlo, každý se rozhodne podle svého přesvědčení.“

Prohlášení ČSSD: „Vyzýváme všechny občanky a občany k tomu, aby přišli i ke druhému kolu volby prezidenta. Každá demokracie stojí na aktivní účasti a zájmu občanů. Nikdo by za sebe neměl nechat rozhodovat jiné. Žádáme občany, aby ve druhém kole volby zvážili podporu Miloše Zemana jako kandidáta, který není spojen se současnou pravicovou vládní koalicí.“

Mitrofanov: Válka se rozhoří

Podle Mitrofanova ale nyní už bez ohledu na výsledek druhého kola „čeká sociální demokracii občanská válka,“ která by se měla odehrát mezi výše zmíněnými křídly ČSSD. Zemanovo posílení prezidentskou volbou a velké šance na vítězství totiž dodávají odvahu i jeho přívržencům uvnitř ČSSD – podobně jako proti Nečasově vládě rebelovala skupina poslanců z ODS podpořeni argumentací otce zakladatele, prezidenta Václava Klause.

Podobný názor jako komentátor Práva zastává i politolog Bohumil Doležal. Míní, že případné Zemanovo vítězství ve druhém kole bude pro sociální demokracii znamenat „bartolomějskou noc“, což je výraz pro událost z roku 1572, kdy v Paříži katolíci povraždili tisíce hugenotů. A takový v přeneseném smyslu slova bratrovražedný boj by podle Doležala mohl čekat i ČSSD. „Protože to tak nějak odpovídá letoře pana Zemana,“ řekl. Usnesení ČSSD, podle nějž mají lidé zvážit ve druhém kole Zemanovu podporu, rovněž považuje Doležal za výraz „strašné bezmocnosti“ a uzavírá: „Ta strana je rozpolcená.“

Miloš Zeman
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 12 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 14 hhodinami
Načítání...