Pro bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho tehdejší poradkyni Janu Nagyovou navrhl státní zástupce Jan Šaroch tříletou podmínku s odkladem na pět let. Oba by také podle jeho návrhu měli zaplatit peněžitý trest. Pro šéfa ANO by to mělo být deset milionů korun, Nagyová by mohla zaplatit půl milionu. Oba vinu odmítají. Soudce Jan Šott avizoval, že rozsudek pravděpodobně padne až v pondělí.
Žalobce v závěrečné řeči navrhl pro Babiše i Nagyovou tříletý podmíněný a také peněžitý trest
Události: Soud v kauze Čapí hnízdo (zdroj: ČT24)
Pražský městský soud ve čtvrtek v případu Čapí hnízdo ukončil dokazování. Státní zástupce Jaroslav Šaroch přednesl závěrečnou řeč, promluvili i obhájci a obžalovaní – Babiš i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Hlavní líčení je zatím nařízené do pátku.
Obžaloba tvrdí, že Babiš svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o padesátimilionovou dotaci podala Nagyová.
„Domnívám se, že v tomto případě jsou splněny podmínky, kdy lze uložit trest pod zákonnou trestní sazbou,“ řekl Šaroch ve své závěrečné řeči. Je podle něj potřeba zohlednit dobu, která od spáchání jednání uplynula, i to, jak se obžalovaní v průběhu trestního řízení chovají. „Je třeba přihlédnout i k tomu, že společnost Imoba uhradila částku, která odpovídá vyplacené dotaci, byť neuznala, že dotace byla vyplacena neoprávněně,“ uvedl státní zástupce. Imoba z holdingu Agrofert nyní Čapí hnízdo vlastní. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
„To se snad nedá komentovat, podle mě tady pan státní zástupce neseděl v průběhu celého dokazování,“ řekla Nagyová o přestávce novinářům. „Nechápu, proč je to před soudem. Žádné důkazy na mě nejsou, nic jsem neudělal,“ prohlásil Babiš po jednání.
Šaroch připomněl výpověď politikova syna Andreje Babiše mladšího, který v září u soudu uvedl, že listinu o převodu akcií firmy Farma Čapí hnízdo nepodepsal. V takovém případě by se ale podle žalobce nabyvatelem akcií nestal a čtvrtina akcií společnosti Farma Čapí hnízdo by tak zůstala ve vlastnictví Agrofertu.
„Vzhledem k miliardovým obratům těchto společností i počtu jejich zaměstnanců by pak bylo evidentní, že společnost Farma Čapí hnízdo nemohla být samostatným a nezávislým podnikem a nemohla být malým a středním podnikem bez ohledu na to, zda působila na stejných nebo relevantních trzích jako Agrofert,“ zdůraznil Šaroch.
Posouzení toho, zda Farma Čapí hnízdo a Agrofert působily na stejných relevantních trzích, ale podle žalobce zůstává stěžejní otázkou. Pokud soud uzná, že společnosti byly propojeny, vyplývá z dokazování podle Šarocha i to, že na stejných relevantních trzích působily.
Babiš měl k dotačnímu podvodu pomoci. Podle Šarocha zajistil, aby bratr jeho partnerky získal většinu akcií, a to proto, aby jeho příbuzní neměli určité množství hlasovacích práv. Společnost tak podle obžaloby zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku, a mohla se tak ucházet o dotaci. Propojenost společnosti Farma Čapí hnízdo s firmami Agrofertu ale podle Šarocha nevyplývá jen z rodinných vztahů, ale i z výpovědí některých svědků.
Nagyová prý neposkytla pravdivé informace
Nagyová je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, podle státního zástupce například nezohlednila skutečnost, že jednou z charakteristik malého a středního podniku je předpoklad, že nemá přístup k finančním prostředkům.
Společnost Farma Čapí hnízdo podle něj neměla problém s penězi na stavbu kongresového areálu i na provoz, a to právě díky vztahům se společnostmi z Agrofertu. Poskytovateli dotace Nagyová podle žalobce neposkytla pravdivé informace.
Nagyové obhájce v závěrečné řeči prohlásil, že nebyl předložen jediný důkaz o její vině. Soud požádal, aby ženu osvobodil. Poukázal mimo jiné na posudky, které pro obhajobu vypracovali znalci. Ti mimo jiné uvedli, že areálu Čapí hnízdo v letech 2008 až 2010 nekonkurovaly žádné další společnosti patřící pod Agrofert.
Babišův obhájce uvedl, že Babiš vyvedení Farmy Čapí hnízdo z holdingu nikdy nepopíral, nejde totiž o trestnou činnost. Svědectví o tom, že se Babiš o projekt zajímal, podle něj také nevypovídají nic o tom, zda se stal trestný čin. Obhájce se při projevu často obracel na veřejnost, Šott ho upozornil, ať mluví k soudnímu senátu.
Obhájci Babiše i Nagyové upozornili také na zásadu retroaktivity, tedy na fakt, že skutek je trestný jen v případě, že jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Žádost o dotaci Nagyová podala v únoru 2008, trestný čin byl ale do zákoníku zaveden až později. Podle Šarocha se však počítá i to, že Nagyová později žádala o vyplacení už přiznané dotace.
Návrhy na další důkazy soudce zamítl
Babišovi právníci ve středu u hlavního líčení navrhli další důkazy, mimo jiné knihu Andrej Babiš mladší: Oči mi otevřel Bohdan Švarc. Obhájci také žádali o revizní psychologický posudek stavu politikova syna, který u soudu vypovídal loni v září. Chtěli také, aby soud zaslal žádost o zodpovězení otázky k vyjasnění otázky malého a středního podniku k Soudnímu dvoru EU. Soudce Jan Šott všechny návrhy na doplnění dokazování zamítl.
Babiš zopakoval, že považuje své trestní stíhání za účelové, politické a načasované před prezidentské volby, jejichž první kolo se uskuteční 13. a 14. ledna. Uvedl, že neřídil ani neovlivňoval Farmu Čapí hnízdo, přestože za projektem původně stál. Nagyová odmítla, že by při žádosti o prostředky z fondů Evropské unie obcházela pravidla.