Praha - V testech 5. a 9. tříd dopadly nejhůře školy s vysokým podílem problémových žáků, s nekvalifikovanými kantory a celkově nepříliš dobrým prostředím. Analýza ale také ukázala, že velká část žáků základních škol uspěla v úlohách společné části testu českého jazyka lépe než jejich vrstevníci z víceletých gymnázií. Česká školní inspekce proto navrhuje legislativně zpřísnit přijímání žáků do víceletých gymnázií, popřípadě zvážit zkrácení délky vzdělávacího programu na šest let.
Nejlépe skončily školy z Prahy, Jihomoravského a Zlínského kraje, nejhůř z Libereckého, Karlovarského a Ústeckého. Školy s podprůměrnými výsledky v testech měly vysoký podíl žáků ze sociálně vyloučených oblastí a dětí s poruchami učení a dalšími specifickými potřebami. Více než čtvrtině kantorů v těchto školách navíc chyběla požadovaná odborná kvalifikace, menší podíl vyučujících byl také zkušený v práci s počítači. Až čtvrtina pedagogů vyučujících na rizikových školách pak patřila mezi začínající.
„Ve skupině škol s nejlepšími výsledky žáků 5. ročníků jednoznačně převažují školy pouze s prvním stupněm a malé,“ uvádí inspekční zpráva s tím, že také u testů 9. tříd patřily malé školy mezi nejlepší. Mezi školami s pouze prvním stupněm jsou ale velké rozdíly, a tak ačkoliv některé z nich se umístily na špici žebříčku, tento typ škol převažoval i na opačném konci hodnocení. V testech 9. tříd pak dopadly nejhůř děti z velkých škol nad 150 žáků.
Testy mají ověřovat minimální úroveň znalostí z matematiky, češtiny a cizího jazyka. Pilotně se budou zkoušet ještě letos na jaře, žáky čeká nový typ úloh a domácího testování. Přibýt by měly i testy pro žáky s poruchami učení, nové bude i hodnocení. Naostro mají začít testy fungovat v roce 2014. Podobně jako u státních maturit počítá testování se dvěma úrovněmi obtížnosti, v budoucnu by jich ale mohlo být až pět. Podrobné informace včetně vzorových testů najdete zde.
Co se týká nejlepších škol, zde byla situace přesně opačná. Zkušení učitelé s praxí, z nichž mnoho bylo zběhlých v práci s počítači a aktivních při vytváření vlastního vzdělávacího programu školy. Ve školách bylo zjištěno dobré školní klima, tedy celková atmosféra ve škole a vzájemná komunikace. Mezi žáky bylo minimum problémových dětí.
Dobře se umístila i menší zařízení na vesnicích do 150 žáků s dostatkem kvalifikovaných kantorů. Podle závěrů České školní inspekce se zvedla úroveň výuky cizích jazyků, nedostatky naopak našla v oblasti IT vybavení.
Česká školní inspekce už při vyhodnocení generálky testů loni v září uvedla, že českým dětem dělá největší problémy matematika. Jen polovina z nich se dostala do vyšší úrovně. Žáci měli problémy i s úlohami, kde nevybírali z předem daných odpovědí. Ukázalo se také, že rozdíl mezi gymnázii a základní školou sice je, ale ne tak veliký, jak se předpokládalo. Celkově v testech neuspěla jen tři procenta žáků. Inspektoři některé ze škol s horšími výsledky navštíví a budou hledat způsob, jak výuku jednotlivých předmětů zlepšit.
