Pražský městský soud na druhý pokus zahájil hlavní líčení v rozsáhlé kauze údajného vytunelování Mostecké uhelné společnosti (MUS). Přišli všichni obžalovaní, tedy pětice bývalých manažerů MUS i exnáměstek ministra průmyslu Robert Sýkora. Manažeři vinu odmítají a poukazují na to, že za totožné skutky už byli odsouzeni ve Švýcarsku. Obžalovaný Koláček, který si změnil jméno na Antonio, uvedl na dotaz soudkyně, že by měl v květnu nastoupit do švýcarského vězení.
Začal proces v kauze tunelování Mostecké uhelné. Obžalované už potrestali ve Švýcarsku
„Nejsem žádný zločinec, nikomu jsem neublížil, nikoho jsem nepoškodil,“ uvedl Koláček ve své výpovědi. „Mostecká nikdy nebyla vytunelována,“ doplnil. Věří tomu, že neporušil zákony, přesto se omluvil za chybu. „Zcela jistě jsme měli naše působení v Mostecké otevřeněji komunikovat, ušetřili bychom si mnoho trápení,“ řekl. „Možná jsme se všichni v té době chovali příliš spontánně a chaoticky, to přiznávám,“ připustil.
„Mým hlavním přáním je, abychom všichni našli svůj vlastní klid a mír a v tom klidu se podívali na skutečnosti, které se odehrály před 20 lety, protože tady padlo tolik různých manipulací a falešných informací, že mě to někdy z klidu dostávalo,“ řekl devětapadesátiletý muž po dopoledním čtení obžaloby.
Miliardová škoda
Obžaloba viní Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejlu z toho, že ovládli MUS jejími vlastními penězi a podvedli stát jakožto menšinového akcionáře. Česku údajně způsobili podvodem a zneužitím obchodních informací škodu nejméně 3,2 miliardy korun.
Hlavní líčení mělo původně začít už v říjnu, soudu se však tehdy nepodařilo včas obeslat všechny účastníky řízení.
Koláček, který se nedávno vrátil z Peru, kde „navázal hluboký vztah se šamany“, je rád, že proces začal. „Končí 20 let nejasností a trápení,“ vysvětlil. Pro soud si prý připravil písemné prohlášení, na otázky senátu či státního zástupce po dohodě s právníky zatím odpovídat nebude. Na chodbách soudu i při čtení obžaloby se modlil.
Obdobný postup zvolí i Kraus. „Nemám žádný důvod opětovně vysvětlovat složité detaily jednotlivých kroků, které byly činěny v době před téměř čtvrtstoletím. Na řadu z nich si dnes navíc vzpomínám jen složitě, což je pochopitelné s ohledem na velmi dlouhou dobu, která od poloviny let devadesátých uplynula,“ uvedl předem ve svém tiskovém prohlášení.
Totéž jako ve Švýcarsku
Kraus na rozdíl od Koláčka nevítá zahájení procesu. „Česká obžaloba je téměř totožnou kopií obžaloby švýcarské. Česká justice započala proces pouze z formálních důvodů, nástup do výkonu trestu ve Švýcarsku bude znamenat důvod pro jeho okamžité zastavení,“ podotkl.
Soud by skutečně musel zastavit trestní řízení vůči obviněnému, který by nastoupil pro totožný skutek do vězení v jiném státě. Předsedkyně senátu Silvie Slepičková si v pondělí s obžalovanými vyjasňovala situaci ohledně švýcarských trestů ještě předtím, než dala pokyn k přečtení obžaloby. Potvrdila si u nich, že pravomocné tresty odnětí svobody ve Švýcarsku dostali Koláček a Kraus, zatímco u Klimeckého, Diviše a Čmejly bude tamní prvoinstanční soud výši trestů znovu posuzovat.
Kraus si má odpykat 36 měsíců, podle svých slov však prozatím nedostal žádnou výzvu ani informaci ohledně nástupu do výkonu trestu. Koláček dostal trest 52 měsíců. Uvedl, že se se švýcarskými úřady dohodl na odkladu nástupu do vězení do 2. května 2019, aby se mohl zúčastnit českého hlavního líčení.
Ačkoliv Koláček vinu odmítá a s trestem nesouhlasí, na nástup do vězení se prý dlouhodobě připravuje. „Mám rád přírodu a práci se zvířaty. Budeme pečovat o dobytek, o koně, o zahrady. Budu sám na pokoji, ve kterém budu normálně bydlet, a budu chodit každý den do práce,“ popsal podmínky švýcarského výkonu trestu.
Exmanažerům hrozí v Česku až desetileté vězení. Šestému obžalovanému, bývalému náměstkovi ministra průmyslu a obchodu Sýkorovi, může soud uložit maximálně osm let za přijetí úplatku.
Podle státního zástupce Bartoše přijal Sýkoa „peněžní prostředky ve výši 132 tisíc franků“, v přepočtu 3 miliony korun. Za to měl připravit pro vládu podklady a někdejším uhlobaronům tak měl pomoci získat zbytek státního podílu v dolech.
Stát se k trestnímu řízení připojil jako poškozený se čtyřmi alternativními návrhy na náhradu škody. Po manažerech chce, aby společně zaplatili buď 8,6 miliardy, nebo 6,8 miliardy, alternativně 3,3 miliardy, ale nejméně 2,2 miliardy korun. Jednotlivé částky se liší podle způsobu výpočtu škody, do největší sumy je například zahrnuto i údajné bezdůvodné obohacení obžalovaných.
Náhrady se domáhá i následnická společnost Czech Coal Services, která svůj požadavek zvýšila na 7,2 miliardy korun. Exmanažeři tyto nároky odmítli. „Obžaloba je taky vykonstruovaná, ale ne zas tak moc jako konstrukce společnosti Czech Coal Services nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ uvedl k tomu Koláček.