Praha – Žádný poplatek v nemocnici, zato vyšší daň při koupi bytu či domu nebo z darované věci. Tak vypadají změny v daních a platbách v novém roce. Úpravy zavedené hlavně kvůli novému občanskému zákoníku postihnou řadu oblastí. Další změny navíc připravuje rodící se koalice, která má na projednání většiny z nich před sebou hned několik měsíců. Počítá totiž s tím, že platit začnou až od roku 2015.
Poplatky i daňové změny musela nová sněmovna schválit v rámci zákonných opatření, tedy v jakési zrychlené formě a bez dalších změn. Kdyby totiž poslanci zapracovávali připomínky, od ledna by změny platit nezačaly. Přitom bylo nutné, aby občanský zákoník doprovázely. Co se tedy po Novém roce mění?
Poplatky za pobyt v nemocnici
Končí 100korunový poplatek za pobyt v nemocnici. Nadále ale zůstávají dva poplatky - 30korunový za návštěvu lékaře a za recept a 90korunová úhrada za pohotovost.
Daně při koupi či prodeji nemovitostí
Hojně diskutované změny při převodu nemovitosti nakonec příliš velký vliv na prodeje a nákupy bytů či domů mít nebudou. Oproti předchozím návrhům nakonec povinnost platit daň z jejich převodu zůstává u prodávajícího, pokud se obě strany nedohodnou jinak.
Změna nakonec dopadla na výpočet daně – nově je do ní totiž zahrnut i pozemek u nových staveb. Nenápadná novinka tak jejich nákup může prodražit i o desítky tisíc korun, a to podle toho, jak velký pozemek k bytu či domu patří.
Daň dědická
Nový zákoník ruší dědickou daň. Problematiku nově řeší zákon o daních z příjmů, ten zároveň tento druh příjmů z platby osvobozuje. Prakticky to znamená, že za zděděné věci nebudou státu platit nejen nejbližší příbuzní jako dosud, ale ani ti vzdálenější.
Daň darovací
Stejně tak se ruší darovací daň. Vše, co do ní podle starého práva spadalo, bude od začátku roku podléhat dani z příjmů. To znamená, že pro většinu transakcí bude vyšší než dosud. Sazba se sjednotí na 15 procentech.
Občasný přivýdělek
Limit pro daňové osvobození z příjmů z příležitostné činnosti se posouvá na 30 tisíc korun ročně. To znamená, že ti, kteří například prodávají přebytky z vlastní zahrady, do této částky nemusejí odvádět žádné daně. Dosud to bylo 20 tisíc korun.
Co zatím neprošlo
Změny v dani z přidané hodnoty – ty zřejmě nastanou od roku 2015. Podle současného návrhu pravděpodobné vládní koalice by místo dvou sazeb měly vzniknout tři. Nově se má k základní a snížené sazbě přiřadit ještě nejnižší, která by platila pro léky, knihy, pleny či dětskou výživu, a to pravděpodobně ve výši pěti procent. Tři sazby jsou ale proti vůli EU, Česko by si muselo vyjednat výjimku.
Konec zvýhodnění stravenek. Místo něho měl podle návrhů fungovat zaměstnanecký paušál, který by na výplatních páskách každému zaměstnanci ušetřil 250 korun formou slevy na dani. To ale neprošlo, změny by podle odhadů rozpočet zatížily, protože stravenky nenabízejí všichni zaměstnavatelé, zatímco sleva by platila pro všechny zaměstnané.
Minimální daň pro živnostníky. Místo ní nebudou mít ti, co dlouhodobě nevykazují žádný zisk, nárok na daňové zvýhodnění. Podle odborníků se to ale dotkne jen minima podnikatelů, a to především těch s dětmi. Pojem daňové zvýhodnění se totiž spojuje jen s finančními výhodami na vyživované dítě, ostatní položky jsou podle zákona takzvaně odečitatelné.
Školné na vysokých školách se dočkalo dalšího odkladu. S tím koalice zatím vůbec nepočítá.
Změny ve zdaňování investičních fondů. Ty budou i dále podléhat pětiprocentní dani.
Elektronická forma platby za dálnice místo dálničních známek. O novém systému platby se začíná hovořit, plány ale zatím nepostoupily. V tuzemsku by mohlo být vzorem Maďarsko. „To je elegantní v tom, že odpadá většina distribuce a tisku,“ popsal Tomáš Čoček, šéf Státního fondu dopravní infrastruktury. Takový plán ale zatím není připravený, a řidiči tak budou dále používat známky na předních sklech. Cena pro letošek zůstává na 1 500 korunách v případě roční platnosti, 440 korunách za měsíční kupon a 310 korunách za desetidenní známku.
Novinky až od roku 2015
Koalice připravuje i další změny, i když budou platit až později. „Vláda se nechystá měnit daně v roce 2014, kdy se chceme soustředit na identifikaci úspor a budeme připravovat daňové změny, které by měly začít od roku 2015,“ řekl pravděpodobný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Koalice by ale stejně platnost od ledna příštího roku nestihla zařídit, daňové změny například z příjmů nemohou platit zpětně, a u většiny změn se navíc na přesné podobě strany mezi sebou zatím nedomluvily.
Jednotlivé programy partají jsou výrazně odlišné, a jak uvedl první místopředseda sociálních demokratů Michal Hašek, koaliční smlouva, která směr politiky vypočítává, je kompromis. „Až budeme mít 51 procent jako Robert Fico na Slovensku, tak pak může vypadat vládní program tak, že to vlastně bude opsaný volební program ČSSD,“ dodal.
V padesátistránkovém dokumentu koalice slibuje, že příští rok daně měnit nebude. Jakékoliv změny v daňových zákonech by k připomínkování dostala veřejnost. Od roku 2015 ale přichází s řadou novinek.
Návrhy počítají s vyšším zdaněním hazardu, zrušením superhrubé mzdy nebo se zavedením druhé sazby daně z příjmu, která by byla ve výši dnešní solidární přirážky. Rodiče by se měli dočkat zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě a opětovného zavedení porodného i na druhé dítě.
Dohoda ČSSD, ANO a KDU-ČSL počítá s tím, že od roku 2015 se budou důchody zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Má se vrátit i sleva pro pracující důchodce. Strany k tomu chtějí zvýšit minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, což by dnes odpovídalo 10 tisícům korun. Plánem je také sloučení druhého a třetího důchodového pilíře.
Koalice zvažuje, kde najít na změny peníze. Nejpravděpodobněji kvůli nim zavede sektorovou daň, to znamená speciální daň určenou jen pro některá odvětví. Nejčastěji se hovoří o bankovnictví, energetice či telekomunikacích.
