Brno – Ústavní soud dnes opouští další člen, kterému končí řádné funkční období. Po deseti letech se s nejvyšší soudní funkci loučí František Duchoň. Po jeho odchodu zůstane 13 ústavních soudců z 15. Podle zástupců instituce se omezený počet členů může projevit v délce rozhodování, soudcům navíc práci komplikuje větší množství návrhů a stížností. Původně patnáctičlenný sbor letos opustila místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová, za kterou dosud nebyl nikdo jmenován.
Člověk musí umět včas odejít - řekl ke svému konci kariéry u Ústavního soudu František Duchoň. V důchodu se chce věnovat mimo jiné studiu dějin mořeplavby a fenoménu zla v lidských dějinách. Další angažmá u soudu už nezvažoval. Patří totiž k odpůrcům opakování funkčního období. „Další kandidaturu bych už nepřijal, zastávám názor jednou a dost,“ sdělil odcházející soudce.
Absence dvou soudců se podle generálního sekretáře Tomáše Langáška již může negativně projevovat na činnosti Ústavního soudu. „Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále roste, což se nepochybně odrazí v prodloužení průměrné doby řízení před Ústavním soudem,“ řekl. Namísto Duchoně bude v prvním senátu zasedat místopředseda soudu Pavel Holländer. „I předseda Ústavního soudu - ač není stálým členem některého ze senátů - vyřizuje ke svým předsednickým povinnostem navíc i běžný nápad ústavních stížností,“ uvedl Langášek.
Ačkoliv nový ústavní soudce po odchodu Wagnerové prozatím není znám, prezident Václav Klaus letos Senátu navrhl dva kandidáty - předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka a exposlance ČSSD a činovníka Justiční akademie Zdeňka Koudelku. Ani jednoho z nich však Senát zatím nepověřil. V příštím roce přitom Ústavní soud opustí hned 8 dalších členů – Jiří Mucha, Miloslav Výborný, předseda Pavel Rychetský, místopředseda Pavel Holländer, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nykodým.
„Pokud by odcházející soudci nebyli v přiměřené době nahrazeni soudci novými, hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, případně úplná paralýza činnosti Ústavního soudu,“ uvedl Langášek. Když naposledy v roce 2004 klesl počet soudců na 11, přestal Ústavní soud rozhodovat o takzvaných plenárních věcech, tedy návrzích na změny a rušení zákonů nebo vyhlášek. Řízení obnovil až po doplnění 12. soudce.
