Praha - Z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích byly vyzvednuty ostatky, které mohou patřit umučenému knězi Josefu Toufarovi. Měly by putovat do rukou antropologů, kteří je prozkoumají a do půl roku zveřejní výsledky. Exhumace ostatků je nutností pro Toufarovo blahořečení. Proti jejich vyzvednutí se už dříve ohradilo Sdružení bývalých politických vězňů.
„Exhumace proběhla, vyzvednuté ostatky budou dále antropologicky analyzovány,“ uvedla radní Eva Vorlíčková. Identifikace ostatků ze společných hrobů je podle ní ale vždy obtížná věc. Ostatky, které nebudou patřit knězi, budou pohřbeny v rakvi. Exhumace je společnou akcí hlavního města a královéhradecké diecéze.
Sdružení bývalých politických vězňů se obává, aby exhumací knězových ostatků nebyl snížen význam ostatních obětí komunismu uložených v hrobě. Naopak Konfederace politických vězňů České republiky s ním souhlasila a vyjádřila přesvědčení, že se tím nenaruší úcta ke všem ostatním obětem komunismu, jejichž pozůstatky se nacházejí v blízkosti těch Toufarových.
Církev zamýšlí Toufara blahořečit
Katolická církev v roce 2013 započala proces, na jehož konci by mohl být umučený kněz blahořečen a později prohlášen za svatého. Dnešní exhumace k němu patří. Podle Tomáše Petráčka, kterého hradecký biskup Jan Vokál pověřil kauzou Toufarova blahořečení, je exhumace nutná. Především si ji přála i Toufarova rodina, která o ni usilovala už v letech 1968 a 1992. „Chce aby byl pohřben tam, kde žil, pracoval a svědčil také potom svou smrtí, což je na Vysočině,“ přiblížil pro ČT sekretář biskupské konference Tomáš Holub.
- V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při kázání místního kněze Josefa Toufara údajně několikrát pohnul kříž na oltáři. Úkaz, který se později znovu opakoval, dodnes nikdo neobjasnil. Státní bezpečnost kněze obvinila a chtěla po něm přiznání, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a ve věku 47 let zemřel na následky mučení 25. února 1950 v Praze.
Příběhu Číhošťského zázraku se věnovali také Reportéři ČT
