Vzpomínka na VONS: Lidé věděli, že je naše práce správná

Praha - Od začátku největšího politického procesu z dob normalizace uplynulo pětatřicet let. Soudní líčení se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), kteří hájili politické vězně, začalo 22. října 1979. V rozhovoru pro ČT24 na těžké časy normalizace vzpomínala Kamila Bendová, žena disidenta Václava Bendy, který od soudu s VONSem odešel se čtyřletým trestem vězení.

Nahrávám video

VONS ustavila skupina signatářů Charty 77 v dubnu 1978. Zabýval se případy osob trestně stíhaných a vězněných za projevy svého přesvědčení nebo oběťmi policejní či justiční svévole. Poskytoval jim právní, finanční a jinou pomoc. Sepisoval informace o jejich pronásledování, které pak posílal na vědomí Federálnímu shromáždění (odsud všechny zprávy putovaly přímo k StB). Veškeré informace rovněž zasílal zahraničním médiím – šlo o jediný způsob, jak docílit toho, aby se veřejnost o osudech stíhaných dozvěděla. Do prosince 1989 VONS vydal více než 1 100 sdělení týkajících se důležitých informací o trestním stíhání.

ČT: VONS svou legalitu opíral o závěrečný akt Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, kterou Československo podepsalo (a zavázalo se tak k ochraně lidských práv). Jaká část tohoto závěrečného aktu dávala VONSu legitimitu?
Kamila Bendová: Vycházeli spíše z petičního práva a zároveň z toho, že měl každý občan povinnost zajímat se o stav naší justice a měl právo zabývat se tím, jestli lidé nejsou jménem republiky, a tedy i jeho jménem, odsuzováni nespravedlivě. Výbor neměl žádnou strukturu, nešlo o organizaci, ale o skupinu lidí. Jediné, co dělali, bylo to, že vydávali zprávy o vězněných lidech. Vždycky bylo jen na jejich konci řečeno: „Ale tento čin nikdo v žádné svobodné společnosti nemůže považovat za trestný čin.“

ČT: VONS kromě právní pomoci informoval o sledovaných případech, posílal je do svobodných médií na Západě. Jakým způsobem to probíhalo?
Kamila Bendová: Vždy jen zaznělo, že všecky informace jsou veřejné, ale o tom, kdo je pošle do ciziny, se na výboru nikdy nejednalo. Vím o tom hrozně málo.

ČT: V roce 1979 přišla razie více než stovky příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
Kamila Bendová: Ano… Přišli v pět hodin ráno, vyrazili dveře, manžela okamžitě odvedli a následovala nekonečně dlouhá, dvanáctihodinová prohlídka. Prohledali úplně všechno a týkalo se to všech členů výboru, deset z nich zůstalo ve vazbě, šest jich bylo odsouzeno, z toho pět na dlouhodobé tresty.

ČT: Obžaloba v procesu říkala: „Z odporu proti socialistickému státnímu zřízení republiky a se záměrem podporovat antikomunistickou zahraniční propagandu a v úmyslu vyvolávat mezi obyvatelstvem republiky nepřátelství proti socialistickému státnímu zřízení republiky založili nelegální organizaci Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.“ Jak se to poslouchá po 35 letech?
Kamila Bendová: Hlavně je třeba dát pryč všechna ošklivá slova. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných říká: „Cílem je sledovat případy osob, které jsou trestně stíhány či vězněny za projevy svého přesvědčení nebo které se staly oběťmi policejní a justiční svévole.“ To znamená, že jediné, o co jim šlo, bylo postarat se o lidi, kteří byli zavíráni pro věci, o kterých se výbor nedomníval, že by byly trestnými činy.

ČT: Přišla od tehdejších obyvatel Československa nějaká podpora?
Kamila Bendová: Bylo to zvláštní. Lidé se k nám samozřejmě báli chodit a na ulici přecházeli na druhou stranu chodníku. Kdykoliv jsem se ale s někým setkala sama, tak mně vždy podporoval. Pracovala jsem v Matematickém ústavu, kde na mě vybírali peníze, lidé mi nosili různé dárky. Celou dobu jsem zažívala pocit, že všichni vědí, o co nám jde, a že to, co děláme, je správné.

ČT: Myslíte si, že dnešní dvacátníci, třicátníci vědí, o čem si nyní povídáme?
Kamila Bendová: Mám obavy, že ne. Jsou zvyklí na to, že cestují po celé Evropě na občanský průkaz, mají mobily i internet a neumí si představit, za jak absurdní věci byli lidé tenkrát trestáni. Domnívám se, že je velice důležité, aby se studovala právě 70. a 80. léta, protože stále je otázka, jak se to mohlo stát, že všichni byli tak poslušní? Lidí, kteří vystoupili proti zvůli, bylo málo.

ČT: Paní Bendová, děkujeme za připomínku. Na shledanou.
Kamila Bendová: Na shledanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud rehabilitoval svědka „číhošťského zázraku“ Václava Trtíka

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z nynějšího rozhodnutí soudu.
před 1 hhodinou

VideoByla to asi nejhorší situace, jakou jsem kdy v terénu zažila, přiblížila Adéla Paclíková

Na odhalování fotbalových podvodů pracuje řadu let. Letos za své reportáže na toto téma dostala i cenu Mezinárodní asociace sportovních novinářů. A v rozkrývání nekalých sázek, kvůli kterým organizované zločinné skupiny ovlivňují zápasy, pokračuje. Při nedávném natáčení ve Slovinsku čelila útoku od lidí blízkých muži, kterého s řízením podvodů spojuje česká policie. Jaké to je, když musí jako novinářka čelit něčemu takovému? Má někdy při natáčení strach? Také o tom mluví s reportérkou Adélou Paclíkovou Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

VideoSečteno: Jihočeský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 11. srpna se věnoval Jihočeskému kraji.
před 3 hhodinami

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 3 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Volby do sněmovny by v červenci vyhrálo ANO, Motoristé propadli

Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, kterému by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má k dispozici tisková agentura ČTK.
07:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.