Vzpomínka na VONS: Lidé věděli, že je naše práce správná

Praha - Od začátku největšího politického procesu z dob normalizace uplynulo pětatřicet let. Soudní líčení se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), kteří hájili politické vězně, začalo 22. října 1979. V rozhovoru pro ČT24 na těžké časy normalizace vzpomínala Kamila Bendová, žena disidenta Václava Bendy, který od soudu s VONSem odešel se čtyřletým trestem vězení.

8 minut
Bendová: Mladí si nepředstaví, za jak absurdní věci se trestalo
Zdroj: ČT24

VONS ustavila skupina signatářů Charty 77 v dubnu 1978. Zabýval se případy osob trestně stíhaných a vězněných za projevy svého přesvědčení nebo oběťmi policejní či justiční svévole. Poskytoval jim právní, finanční a jinou pomoc. Sepisoval informace o jejich pronásledování, které pak posílal na vědomí Federálnímu shromáždění (odsud všechny zprávy putovaly přímo k StB). Veškeré informace rovněž zasílal zahraničním médiím – šlo o jediný způsob, jak docílit toho, aby se veřejnost o osudech stíhaných dozvěděla. Do prosince 1989 VONS vydal více než 1 100 sdělení týkajících se důležitých informací o trestním stíhání.

ČT: VONS svou legalitu opíral o závěrečný akt Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, kterou Československo podepsalo (a zavázalo se tak k ochraně lidských práv). Jaká část tohoto závěrečného aktu dávala VONSu legitimitu?
Kamila Bendová: Vycházeli spíše z petičního práva a zároveň z toho, že měl každý občan povinnost zajímat se o stav naší justice a měl právo zabývat se tím, jestli lidé nejsou jménem republiky, a tedy i jeho jménem, odsuzováni nespravedlivě. Výbor neměl žádnou strukturu, nešlo o organizaci, ale o skupinu lidí. Jediné, co dělali, bylo to, že vydávali zprávy o vězněných lidech. Vždycky bylo jen na jejich konci řečeno: „Ale tento čin nikdo v žádné svobodné společnosti nemůže považovat za trestný čin.“

ČT: VONS kromě právní pomoci informoval o sledovaných případech, posílal je do svobodných médií na Západě. Jakým způsobem to probíhalo?
Kamila Bendová: Vždy jen zaznělo, že všecky informace jsou veřejné, ale o tom, kdo je pošle do ciziny, se na výboru nikdy nejednalo. Vím o tom hrozně málo.

ČT: V roce 1979 přišla razie více než stovky příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
Kamila Bendová: Ano… Přišli v pět hodin ráno, vyrazili dveře, manžela okamžitě odvedli a následovala nekonečně dlouhá, dvanáctihodinová prohlídka. Prohledali úplně všechno a týkalo se to všech členů výboru, deset z nich zůstalo ve vazbě, šest jich bylo odsouzeno, z toho pět na dlouhodobé tresty.

ČT: Obžaloba v procesu říkala: „Z odporu proti socialistickému státnímu zřízení republiky a se záměrem podporovat antikomunistickou zahraniční propagandu a v úmyslu vyvolávat mezi obyvatelstvem republiky nepřátelství proti socialistickému státnímu zřízení republiky založili nelegální organizaci Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.“ Jak se to poslouchá po 35 letech?
Kamila Bendová: Hlavně je třeba dát pryč všechna ošklivá slova. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných říká: „Cílem je sledovat případy osob, které jsou trestně stíhány či vězněny za projevy svého přesvědčení nebo které se staly oběťmi policejní a justiční svévole.“ To znamená, že jediné, o co jim šlo, bylo postarat se o lidi, kteří byli zavíráni pro věci, o kterých se výbor nedomníval, že by byly trestnými činy.

ČT: Přišla od tehdejších obyvatel Československa nějaká podpora?
Kamila Bendová: Bylo to zvláštní. Lidé se k nám samozřejmě báli chodit a na ulici přecházeli na druhou stranu chodníku. Kdykoliv jsem se ale s někým setkala sama, tak mně vždy podporoval. Pracovala jsem v Matematickém ústavu, kde na mě vybírali peníze, lidé mi nosili různé dárky. Celou dobu jsem zažívala pocit, že všichni vědí, o co nám jde, a že to, co děláme, je správné.

ČT: Myslíte si, že dnešní dvacátníci, třicátníci vědí, o čem si nyní povídáme?
Kamila Bendová: Mám obavy, že ne. Jsou zvyklí na to, že cestují po celé Evropě na občanský průkaz, mají mobily i internet a neumí si představit, za jak absurdní věci byli lidé tenkrát trestáni. Domnívám se, že je velice důležité, aby se studovala právě 70. a 80. léta, protože stále je otázka, jak se to mohlo stát, že všichni byli tak poslušní? Lidí, kteří vystoupili proti zvůli, bylo málo.

ČT: Paní Bendová, děkujeme za připomínku. Na shledanou.
Kamila Bendová: Na shledanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 2 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 2 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 3 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 4 hhodinami
Načítání...