Vyšetřovatelé obvinili z terorismu muže, který bojoval proti Ukrajině v Donbasu

Vyšetřovatelé před dvěma týdny obvinili z terorismu čtyřicetiletého muže z Běloruska, který se podle nich přidal k bojům na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů a ruských ozbrojenců. Informaci přinesl Deník N. Muž, který dlouhodobě žije v Česku, je nyní ve vězení za těžké ublížení na zdraví.

Podle Deníku N se muž na východ Ukrajiny vydal mezi roky 2014 a 2016 několikrát. Přidal se tam na stranu bojovníků takzvané „Doněcké lidové republiky“, kterou Ukrajina označuje za teroristickou organizaci. Mezitím se prý vracel do České republiky. Policisté ho podle paragrafu 311 trestního zákoníku obvinili z teroristického útoku, za který muži hrozí až patnáct let vězení.

„Jednání osob bojujících na straně povstaleckých skupin proti legální, legitimní, mezinárodně uznávané vládě Ukrajiny je nezbytně nutno právně kvalifikovat jako zločin podle výše uvedené právní kvalifikace,“ uvedl už v minulosti náměstek Vrchního státního zastupitelství Adam Bašný.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu se o čtyřicetiletého muže začali podle webu zajímat loni. „Policejní orgán zahájil v červenci v souvislosti s účastí v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině trestní stíhání cizího státního příslušníka,“ uvedl pro server Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Muž běloruské národnosti už přitom nyní v českém vězení sedí. Před časem ho soudy potrestaly za těžké ublížení na zdraví.

Za účast v bojích na Ukrajině byl v květnu odsouzen český voják Erik Eštu, soud ho potrestal tříletým podmíněným trestem, přičemž mu hrozilo až dvacet let vězení. Odňal mu také vojenskou hodnost. Eštu se hájil tím, že na Ukrajinu cestoval jako turista a že „Doněcká lidová republika“ podle něj není teroristickou organizací. Rozsudek není pravomocný.

Deník N uvedl, že policie v Česku stíhá kvůli účasti ve válce na Ukrajině zhruba patnáct lidí. Nejméně dva Češi podle webu v bojích zemřeli.

  • Stromy na trati
  • V lednu 2019 poslal soud do vězení na čtyři roky seniora Jaromíra Baldu, který čelil obžalobě z teroristického útoku a vyhrožování teroristickým trestným činem. Muž v roce 2017 pokácel dva stromy na železniční tratě a způsobil nehody vlaků, šířil také výhrůžné letáky, jimiž chtěl mimo jiné vzbudit zdání, že za tímto skutkem stáli džihádisté. Balda se ke skutkům přiznal, tvrdil ale, že nechtěl nikomu ublížit. Soud mu nařídil ambulantní psychiatrické léčení. Vrchní soud v Praze v dubnu potvrdil čtyřletý trest, Balda ještě podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
  • Bojovník v Donbasu
  • V květnu 2019 odsoudil kvůli terorismu prvoinstanční soud v Pardubicích k podmíněnému tříletému trestu s odkladem na čtyři roky vojáka Erika Eštua. Soud mu také udělil trest ztráty vojenské hodnosti. Podle obžaloby se v roce 2015 vydal na Ukrajinu, kde se zapojil do bojových akcí proti ukrajinské armádě. Eštu umisťoval na Facebook fotografie, na kterých pózuje se zbraněmi, zážitky také vyprávěl osobně vojákům nebo dalším lidem. Obvinění odmítl s tím, že své zážitky zveličoval.
  • Bojovník Islámského státu
  • V únoru 2016 zadržela turecká policie na letišti v Istanbulu Jana Silovského. Měl u sebe letenku do města Gaziantep u syrských hranic, odkud chtěl odjet do syrského Džarábulusu, a tam se připojit k bojovníkům Islámského státu (IS). Tureckým policistům se muž přiznal, ti ho poslali zpět do Česka. Silovský se nejdříve doznal i českým vyšetřovatelům. Prý počítal s tím, že půjde do války, bude bojovat za ideologii IS a zabíjet lidi. Silovský, který má psychické problémy, později zpochybnil, že se chtěl v Sýrii skutečně zapojit do bojových akcí IS. U soudu řekl, že do Sýrie nejel zabíjet, ale nechat se tam zabít. Krajský soud v Plzni mu v únoru 2017 za podporu a propagaci terorismu ve stadiu pokusu uložil trest tři a čtvrt roku za mřížemi. Kvůli schizoidní poruše, již potvrdili znalci, uložil soud Silovskému ochranné léčení v ambulantní formě. Odvolací Vrchní soud v Praze trest zpřísnil na šest let, rozsudek v listopadu 2017 potvrdil Nejvyšší soud.
  • Obvinění z přípravy útoku na vlak 
  • V září 2017 soud osvobodil pětici anarchistů, kteří čelili obžalobě z přípravy teroristického útoku na vlak. Podle obžaloby zakopali dvě zápalné směsi složené z benzinu, polystyrenu a rostlinného oleje v dubnu 2015 poblíž chuchelského železničního mostu, kde se měl útok odehrát. Pražský městský soud je zprostil obžaloby. Zproštění v březnu 2018 pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl odvolání obžaloby. Jednání, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku, nebylo podle soudu trestným činem.
  • Vyhrožování Pákistánu
  • V říjnu 2018 byl Bulhar Nikolaj Simeonov Ivanov odsouzen na 40 měsíců ve vězení za to, že vyhrožoval Pákistánu teroristickými útoky. Trest včetně osmiletého vyhoštění z Česka mu v prosinci pravomocně potvrdil pražský vrchní soud. Mladý muž se výhrůžkou domáhal toho, aby Pákistán propustil Češku zadrženou kvůli pašování heroinu. Tu v březnu 2019 pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení.
  • Obvinění z přípravy útoku na autobus
  • V lednu 2019 se pražský městský soud začal zabývat případem Slováka Dominika Kobulnického, který je viněn z přípravy teroristického útoku v Česku a ze „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“. V roce 2016 plánoval teroristický čin ve slovenském Prešově. Chtěl na autobusovém nádraží nechat vybuchnout tlakový hrnec naplněný kovovými částicemi. Později ale podle svých slov své radikální názory získané z videí takzvaného Islámského státu přehodnotil, seznámil se blíže s islámskou vírou. Obžalobu z přípravy útoku v Praze, za kterou mu hrozí až patnáctiletý trest vězení, odmítá. Kriminalisté na konci roku 2017 nalezli v jeho pražském bytě chemikálie k výrobě výbušnin a návodná videa.
  • Obvinění z podpory terorismu
  • Na soud ještě čeká ve vazbě (v listopadu 2018 byl eskortován z Jordánska do Česka) bývalý pražský imám Samer Shehadeh, který čelí obvinění z podpory terorismu. Kromě něj byli obviněni jeho bratr Omar se ženou, kteří jsou stíháni i kvůli členství v teroristické organizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 3 mminutami

Ministry čeká první jednání po vládních dovolených, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 4 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 8 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 9 hhodinami

VideoVyhodnotit přesun lidskoprávních agend chce vládní zmocněnkyně na konci roku

Uplynul měsíc a půl od převodu lidskoprávních agend z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Fungování chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) vyhodnotit na konci roku. Proti změnám protestovala opozice i část odborníků – zhruba padesát jich z poradních orgánů odešlo. „Nikdo z nás – z těch odcházejících – neříká, že není možné změnit stav, který byl. Ale domníváme se, že by se k takové změně mělo přistoupit na základě odborných analýz a podkladů,“ sdělila rezignující šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová. Podle ní jsou změny nekoncepční i proto, že rozdělují související agendy.
před 9 hhodinami

Nejtepleji bylo ve Strážnici, a to 37,6 stupně. V pondělí mají dorazit bouřky

Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend téměř pro celou zemi, omezili v neděli meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. Tam na řadě míst opět padly teplotní rekordy pro daný den. Nejvyšší teplotu naměřili ve Strážnici – 37,6 stupně Celsia. V pondělí pak většinu Česka zasáhnou silné bouřky s nárazy větru a kroupami, vyplývá z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výbava pro prvňáčka vyjde na tisíce. Rodiče hledají levnější varianty

S blížícím se začátkem školního roku začínají rodiče prvňáků shánět výbavu. Ta podle oslovených prodejců i výpočtů ČT vyjde minimálně na 1500 korun. Nejčastěji ale rodiče zaplatí více, mezi třemi a čtyřmi tisíci. Nejdražší položkou je tradičně aktovka. Oproti loňskému roku ale ceny školních pomůcek výrazně nezdražily. Podle srovnávače cen Heureky rodiče ale také více porovnávají ceny a častěji sahají po levnějších variantách.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.