Vyšetřovatelé obvinili z terorismu muže, který bojoval proti Ukrajině v Donbasu

Vyšetřovatelé před dvěma týdny obvinili z terorismu čtyřicetiletého muže z Běloruska, který se podle nich přidal k bojům na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů a ruských ozbrojenců. Informaci přinesl Deník N. Muž, který dlouhodobě žije v Česku, je nyní ve vězení za těžké ublížení na zdraví.

Podle Deníku N se muž na východ Ukrajiny vydal mezi roky 2014 a 2016 několikrát. Přidal se tam na stranu bojovníků takzvané „Doněcké lidové republiky“, kterou Ukrajina označuje za teroristickou organizaci. Mezitím se prý vracel do České republiky. Policisté ho podle paragrafu 311 trestního zákoníku obvinili z teroristického útoku, za který muži hrozí až patnáct let vězení.

„Jednání osob bojujících na straně povstaleckých skupin proti legální, legitimní, mezinárodně uznávané vládě Ukrajiny je nezbytně nutno právně kvalifikovat jako zločin podle výše uvedené právní kvalifikace,“ uvedl už v minulosti náměstek Vrchního státního zastupitelství Adam Bašný.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu se o čtyřicetiletého muže začali podle webu zajímat loni. „Policejní orgán zahájil v červenci v souvislosti s účastí v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině trestní stíhání cizího státního příslušníka,“ uvedl pro server Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Muž běloruské národnosti už přitom nyní v českém vězení sedí. Před časem ho soudy potrestaly za těžké ublížení na zdraví.

Za účast v bojích na Ukrajině byl v květnu odsouzen český voják Erik Eštu, soud ho potrestal tříletým podmíněným trestem, přičemž mu hrozilo až dvacet let vězení. Odňal mu také vojenskou hodnost. Eštu se hájil tím, že na Ukrajinu cestoval jako turista a že „Doněcká lidová republika“ podle něj není teroristickou organizací. Rozsudek není pravomocný.

Deník N uvedl, že policie v Česku stíhá kvůli účasti ve válce na Ukrajině zhruba patnáct lidí. Nejméně dva Češi podle webu v bojích zemřeli.

  • Stromy na trati
  • V lednu 2019 poslal soud do vězení na čtyři roky seniora Jaromíra Baldu, který čelil obžalobě z teroristického útoku a vyhrožování teroristickým trestným činem. Muž v roce 2017 pokácel dva stromy na železniční tratě a způsobil nehody vlaků, šířil také výhrůžné letáky, jimiž chtěl mimo jiné vzbudit zdání, že za tímto skutkem stáli džihádisté. Balda se ke skutkům přiznal, tvrdil ale, že nechtěl nikomu ublížit. Soud mu nařídil ambulantní psychiatrické léčení. Vrchní soud v Praze v dubnu potvrdil čtyřletý trest, Balda ještě podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
  • Bojovník v Donbasu
  • V květnu 2019 odsoudil kvůli terorismu prvoinstanční soud v Pardubicích k podmíněnému tříletému trestu s odkladem na čtyři roky vojáka Erika Eštua. Soud mu také udělil trest ztráty vojenské hodnosti. Podle obžaloby se v roce 2015 vydal na Ukrajinu, kde se zapojil do bojových akcí proti ukrajinské armádě. Eštu umisťoval na Facebook fotografie, na kterých pózuje se zbraněmi, zážitky také vyprávěl osobně vojákům nebo dalším lidem. Obvinění odmítl s tím, že své zážitky zveličoval.
  • Bojovník Islámského státu
  • V únoru 2016 zadržela turecká policie na letišti v Istanbulu Jana Silovského. Měl u sebe letenku do města Gaziantep u syrských hranic, odkud chtěl odjet do syrského Džarábulusu, a tam se připojit k bojovníkům Islámského státu (IS). Tureckým policistům se muž přiznal, ti ho poslali zpět do Česka. Silovský se nejdříve doznal i českým vyšetřovatelům. Prý počítal s tím, že půjde do války, bude bojovat za ideologii IS a zabíjet lidi. Silovský, který má psychické problémy, později zpochybnil, že se chtěl v Sýrii skutečně zapojit do bojových akcí IS. U soudu řekl, že do Sýrie nejel zabíjet, ale nechat se tam zabít. Krajský soud v Plzni mu v únoru 2017 za podporu a propagaci terorismu ve stadiu pokusu uložil trest tři a čtvrt roku za mřížemi. Kvůli schizoidní poruše, již potvrdili znalci, uložil soud Silovskému ochranné léčení v ambulantní formě. Odvolací Vrchní soud v Praze trest zpřísnil na šest let, rozsudek v listopadu 2017 potvrdil Nejvyšší soud.
  • Obvinění z přípravy útoku na vlak 
  • V září 2017 soud osvobodil pětici anarchistů, kteří čelili obžalobě z přípravy teroristického útoku na vlak. Podle obžaloby zakopali dvě zápalné směsi složené z benzinu, polystyrenu a rostlinného oleje v dubnu 2015 poblíž chuchelského železničního mostu, kde se měl útok odehrát. Pražský městský soud je zprostil obžaloby. Zproštění v březnu 2018 pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl odvolání obžaloby. Jednání, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku, nebylo podle soudu trestným činem.
  • Vyhrožování Pákistánu
  • V říjnu 2018 byl Bulhar Nikolaj Simeonov Ivanov odsouzen na 40 měsíců ve vězení za to, že vyhrožoval Pákistánu teroristickými útoky. Trest včetně osmiletého vyhoštění z Česka mu v prosinci pravomocně potvrdil pražský vrchní soud. Mladý muž se výhrůžkou domáhal toho, aby Pákistán propustil Češku zadrženou kvůli pašování heroinu. Tu v březnu 2019 pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení.
  • Obvinění z přípravy útoku na autobus
  • V lednu 2019 se pražský městský soud začal zabývat případem Slováka Dominika Kobulnického, který je viněn z přípravy teroristického útoku v Česku a ze „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“. V roce 2016 plánoval teroristický čin ve slovenském Prešově. Chtěl na autobusovém nádraží nechat vybuchnout tlakový hrnec naplněný kovovými částicemi. Později ale podle svých slov své radikální názory získané z videí takzvaného Islámského státu přehodnotil, seznámil se blíže s islámskou vírou. Obžalobu z přípravy útoku v Praze, za kterou mu hrozí až patnáctiletý trest vězení, odmítá. Kriminalisté na konci roku 2017 nalezli v jeho pražském bytě chemikálie k výrobě výbušnin a návodná videa.
  • Obvinění z podpory terorismu
  • Na soud ještě čeká ve vazbě (v listopadu 2018 byl eskortován z Jordánska do Česka) bývalý pražský imám Samer Shehadeh, který čelí obvinění z podpory terorismu. Kromě něj byli obviněni jeho bratr Omar se ženou, kteří jsou stíháni i kvůli členství v teroristické organizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 26 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled