Výpovědi lékařů dorazily do rukou ředitelů nemocnic, na Vysočině jich odejde 59 procent

Praha - Ředitelé nemocnic dnes dostali první výpovědi lékařů, kteří jsou nespokojeni s výší svých mezd a podmínkami k práci. Kampani lékařských odborů Děkujeme, odcházíme se dostalo zatím zřejmě největší odezvy v Brně, na severu Moravy a ve Slezsku a na Vysočině. Téměř dvě třetiny lékařů chtějí odejít z brněnské úrazové nemocnice a v nemocnicích v Opavě a Třinci se k odchodu chystá 60 procent doktorů. Počty výpovědí se příliš neliší od údajů, které už dříve poskytli odboráři. Celkem by podle nich mělo odejít 3 800 lékařů a narušení péče hrozí v 78 ze 190 nemocnic v zemi.

Nemocniční lékaři, kterých je v Česku dvanáct až devatenáct tisíc, žádají až trojnásobek průměrného platu v zemi. Nyní mají v průměru 50 000 korun za práci s přesčasy a službami, chtějí ovšem 70 000 korun základního platu. Na splnění požadavku by bylo zapotřebí až šesti miliard korun. Zdravotnictví ročně spotřebuje téměř 290 miliard. Nemocnice nyní analyzují situaci a připravují se na jednání o dalším vývoji s vedením krajů. Všichni ale zdůrazňují, že hlavní krok by měla učinit vláda. Teprve pak začnou nemocnice a kraje případně připravovat krizové plány.

Na Vysočině se chystá odejít skoro 60 procent lékařů

Nahrávám video

Heger k odchodu lékařů:

„Jsem na přípravu reformních kroků a sestavení reformního týmu na ministerstvu hrdý, ale pokud k realizaci nedostaneme prostor, bude to i vaše rozhodnutí. Byl jsem a budu ochoten jednat, ale současnému hrubému nátlaku již neustoupím.“

Ředitelé pěti krajských nemocnic na Vysočině jen dnes dostali výpovědi 391 lékařů, což je 59 procent. Úrazová nemocnice Brno v průběhu dne obdržela 41 výpovědí, pracuje v ní 65 lékařů. Kdyby všichni odešli nebudou moci v nemocnici operovat. V podobné situaci se ocitla i Fakultní nemocnice Brno, která v první obálce dostala 122 výpovědí, v zařízení pracuje 778 lékařů. V nemocnicích v Klatovech a v Domažlicích chce odejít až zhruba polovina všech lékařů. S výší platů nejsou spokojeni ani lékaři ve středočeských nemocnicích. Z příbramské nemocnice chce odejít celé gynekologicko-porodnické oddělení s výjimkou primáře. Výpovědi obdržela také nemocnice v Kolíně. Další krajská zařízení na výpovědi většinou čekají.

V lednu a únoru péče zřejmě ještě omezena nebude, protože lékařům poběží výpovědní lhůty. Pokud se situaci nepodaří vyřešit, bude od března na některých odděleních omezena neakutní péče. Zdravotnické zařízení v Karlových Varech opouští 58 ze zhruba 140 lékařů. V Jablonci nejvíc lidí odchází z oddělení ARO, chirurgie, pediatrie a také z gynekologie a porodnice. Ředitel Slezské nemocnice v Opavě, kterou chce opustit 93 lékařů, řekl, že pokud lékaři opravdu odejdou, bude nemocnice muset zavřít většinu lůžkových oddělení a přestat operovat.

Podle LOK ve Zlínském kraji podepsalo výpověď na 260 lékařů z přibližně 670. Pokud své výpovědi alespoň polovina z lékařů nevezme zpět, nastane podle ředitele Baťovy nemocnice ve Zlíně od března krizový stav. Pražské fakultní nemocnice podle dostupných informací zatím výpovědi lékařů nedostaly. Na jejich případné doručení se ale připravují. Někde počítají s tím, že lékaře vezmou zpět, pokud je budou potřebovat. Některé služby dokážou nemocnice zajistit i smluvně u soukromých firem. Zařízení se také mohou navzájem domluvit a některé služby zajistit společnými silami. Pomoc nabídly i terénní ambulance.

Rakouská spolková země Horní Rakousy sousedící s jihem Čech, by české lékaře uvítala „s otevřenou náručí“. Už nyní jí prý chybí odborní doktoři. Napsal to server hornorakouské veřejnoprávní televize ORF. Šéf hornorakouské lékařské komory Peter Niedermoser řekl, že už nyní je v Horních Rakousech nedostatek odborných lékařů a doktoři ze sousední země, tedy z Česka, mají prý nejlepší vzdělání. Pochybuje ale o tom, že by čeští kolegové skutečně do Rakouska přesídlili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 2 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 7 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 8 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 19 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 20 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.