Brno/Praha - Nejvyšší soud ve svém verdiktu rozhodl, že stát chybně vypočítává platy zákonodárců či soudců. Platy by tak měly být až o několik tisíc korun vyšší, tvrdí NS ve svém závěru. Na chybu při stanovení platové základny, od které se odvíjí platy soudců, upozornily brněnské soudy už před dvěma lety. Nyní jim dal za pravdu i Nejvyšší soud. Ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) už uvedla, že MPSV je připraveno výrokem se řídit, což bude vy výsledku znamenat zvýšení platů všech činitelů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí je připraveno se rozhodnutím NS řídit. „Já bych především chtěla zdůraznit, že ministerstvopráce a sociálních věcí v tuto chvíli počítá platy ústavních činitelů podle platného textu zákona. Tento zákon byl novelizován v roce 2002 a od té doby pořád kontinuálně počítáme platovou základnu stejným způsobem,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).
Například soudce krajského soudu s dvanáctiletou praxí by místo dnešních téměř 96 tisíc korun bral o 6 400 korun měsíčně víc. Řadový poslanec bez dalších funkcí by si od příštího roku ke svému platu víc než 57 000 mohl polepšit o 4 100 korun měsíčně. Ministr české vlády by pak dokonce místo dnešních téměř 110 000 pobíral o 7 700 korun měsíčně víc. Nejvíce by si polepšil prezident republiky, tomu by plat po navýšení platové základny podle dnešního zákona vzrostl plat více než 190 000 o 13 400 korun měsíčně.
Text zákona podle ní jasně stanoví, že se platy ústavních činitelů vypočítávají z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy přepočtené na plné úvazky. Marksová uvedla, že ministerstvo, které zatím text rozhodnutí nemá, je připraveno se výrokem řídit. Marksová míní, že verdikt může mít dopad na platy poslanců a dalších ústavních činitelů. ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. MPSV údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
Záležitostí by se již příští týden mohla zabývat i vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes novinářům řekl, že Marksovou požádal, aby ministerstvo rozsudek podrobně prostudovalo a předložilo na jednání vlády návrh dalšího postupu. Když bude rozhodnutí NS zveřejněno do týdne, mohl by o něm kabinet diskutovat již příští středu.
Soudci by si polepšili o pět až devět tisíc měsíčně. Vládu by to přišlo na stovky milionů ročně. Ještě ale není jasné, za jak dlouhé období by stát musel soudcům platy dorovnávat. Ministryně spravedlnosti Helena Válková varuje, že mohou soudci masově podávat žaloby na své platy i za minulá léta. Proto stát podle ní zřejmě bude muset doplácet soudcům platy zpětně. „Této situaci čelit zákonným způsobem znamená vyplatit ten rozdíl mezi tím, co soudci obdrželi, a tím, co obdržet měli,“ uvedla Válková.
„Mohlo se stát, že se vloudila chybička. Mě spíše udivuje, že na ni tak dlouho nikdo nepřišel,“ uvedl Pavel Kováčik (KSČM). Ani on ani Tomio Okamura (Úsvit) či Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), se ale nedomnívají, že by rozhodnutí mělo platit retroaktivně. To znamená, že platy by soudcům neměly být zpětně dopláceny, shodli se politici.
V rozsudku z konce loňského roku NS přiznal jedné brněnské soudkyni doplacení platu za špatné stanovení platové základny a protiústavně snížené platy v letech 2011 a 2012. „Nejvyšší soud vyhověl žalobě soudkyně okresního soudu pro Brno-venkov, která si vypočítala doplatek. Nejvyšší soud zastává její názor a její doplatek považuje za správný,“ potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle verdiktu používá k výpočtu základny nesprávný údaj o průměrných příjmech v nepodnikatelské sféře, který nebral v úvahu zkrácené úvazky.
Kauza brněnské soudkyně se považuje za „pilotní“, od rozhodnutí by se tudíž měla odvíjet všechna další ve stejných případech, píší Lidové noviny. Chybný výpočet se dotýká kromě soudců i platů zákonodárců či předsedů významných státních úřadů. Například poslanci by tak měli mít měsíčně více téměř o 5 tisíc korun, ministři o 7 tisíc a prezident či předseda Ústavního soudu o 13 tisíc korun.
Soudci jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy, takže se mohou domáhat doplatku mzdy i zpětně. Kromě nynějšího rozsudku NS, týkajícího se chybného výpočtu platů, rozhodl již loni v létě Ústavní soud, že stanovení základny pro soudcovský plat na 2,75násobek průměrné mzdy bylo protiústavní a musí se vrátit k trojnásobku. V tehdejším verdiktu ale ÚS zároveň prohlásil, že by se platy soudců zpětně dorovnávat neměly, protože by to představovalo významný a nepředvídaný zásah do státního rozpočtu.
- Současný zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu byl přijat v září 1995. Později prošel řadou úprav, naposledy loni.
- Podle zákona se určují platy poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, ale i soudců, ať už obecných soudů, nebo Ústavního soudu. Norma určuje i platy členů Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady Českého telekomunikačního úřadu a Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
- Plat se určuje jako součin platové základny a platového koeficientu. Výsledek se zaokrouhluje nahoru na celé stokoruny. Koeficienty, které určují výši platu, jsou různé výše, například 3,6 u prezidenta, 2,9 u předsedy vlády a předsedů parlamentních komor, 2,49 u místopředsedy vlády; pro poslance bez jakékoli další funkce je koeficient 1,08.
- U soudců se výše koeficientu odvíjí od toho, u kterého soudu pracují a jakou mají délku praxe; vyšší koeficienty pak u všech soudů platí pro funkcionáře. Například u řadového soudce okresního soudu s praxí do pěti let je koeficient 0,88, pro soudce vrchního soudu s praxí přes 30 let platí koeficient 1,84, stejný mají i soudci Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu.
- Pro soudce byl také na základě rozhodnutí Ústavního soudu stanoven jiný způsob výpočtu platové základny, jež nyní činí trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Pro letošní rok tak je pro soudce stanovena základna ve výši 71 022 korun.
- Ostatní ústavní činitelé mají platovou základnu nižší, pro letošní rok je určena jako 2,25násobek mzdy v nepodnikatelské sféře, v následujících letech se bude zvyšovat, v roce 2018 bude 2,5násobkem. Její výše je pro letošní rok je 53 266,50 koruny, v letech 2001 až 2014 byla její výše zmrazena na 51 731 korun.
- Nejvyšší soud ale nyní potvrdil, že ministerstvo práce nepoužívalo při stanovování platů soudců a zákonodárců správný statistický údaj. Vycházelo totiž z údaje, které nebere v úvahu zkrácené úvazky, jež průměr stlačují níž.
