Výdaje na volby a dostupnost volebních místností pro voliče jsou v obdobných obcích a městech rozdílné. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) to zjistil v rámci akce zaměřené na přípravu a konání voleb v letech 2010 až 2014. Ke snížení nákladů by podle kontrolorů pomohlo například snížení počtu okrsků nebo úprava systému takzvaných přebíracích míst.
Kontroloři NKÚ zjistili, že v průměrných výdajích na jeden volební okrsek existovaly velké rozdíly. Například ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 měla čtyři statutární města průměrné výdaje do 20 tisíc korun, u 15 měst se tyto výdaje pohybovaly mezi 20 až 30 tisíci korunami, ve čtyřech městech činily 30 až 40 tisíc a u tří měst byly vyšší než 40 tisíc korun.
„Výdaje státu na kontrolované volby se pohybovaly od 420 milionů do 489 milionů korun za jedno volební klání a celkem za ně stát zaplatil víc než 2,3 miliardy korun,“ uvedl NKÚ. Úřad proto doporučuje zjednodušit systém financování voleb, který je zvláště pro malé obce administrativně náročný.
Ministerstvo financí kontrolovalo obce minimálně
Ministerstvo financí by navíc mělo výdaje na volby lépe sledovat. „Kontroloři zjistili, že ministerstvo kontrolovalo obce III. stupně a statutární města jen minimálně, přestože právě tyto obce měly největší průměrné i absolutní volební výdaje,“ upozornil NKÚ.
Kontrolory zajímalo také to, jak daleko to mají lidé do volebních místností. Průměrný počet oprávněných voličů na jeden volební okrsek je v Česku 568, což je ve srovnání s Polskem, Rakouskem i Slovenskem nejméně. Podle kontrolorů by proto bylo možné v některých případech počet okrsků snížit, aniž lidem vzroste vzdálenost k volebním urnám.
Podmínky dané zákonem pro úpravu volebních okrsků jsou ale velmi tvrdé, na což si obce podle NKÚ opakovaně stěžovaly u ministerstva vnitra. Ministerstvo od roku 2004 změnu navrhovalo již třikrát v rámci širších novel volebních zákonů, ani jednou ale tato úprava neprošla.
Volební komise by mohly využít bližší přebírací místa
Rezervy jsou podle NKÚ také v systému takzvaných přebíracích míst. „Volební místnosti jsou ze zákona přiřazeny k přebíracím místům na základě spádovosti obcí, nikoli na základě dojezdové vzdálenosti,“ vysvětlil úřad. Pokud by některé volební komise mohly využít bližší přebírací místa, stát by ušetřil za dopravu.
Ministerstvo vnitra hodlá analýzu NKÚ využít jako doporučení při tvorbě zákonů a resort financí změní metodiku kontroly výdajů na volby, kterou už připravuje. „Bude aplikována již na právě proběhlé volby do Senátu a krajských zastupitelstev,“ sdělil mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
