Praha – Věci veřejné budou po Ústavním soudu (ÚS) požadovat, aby zrušil usnesení sněmovny, kterým poslanci schválili zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Na soud se obrátily i s návrhem na změnu části zákona o Ústavním soudu. Chtějí, aby snížil počet poslanců, kteří mohou podávat stížnost. Podle zákona jich nyní musí být nejméně 41, což strana považuje za diskriminační. Pokud na tyto argumenty Ústavní soud nepřistoupí, strana se svou žádostí neuspěje. Poslanců má totiž jenom 11.
Podle VV došlo při schvalování restitucí k porušení zákona o jednacím řádu sněmovny, protože byl zákon schválen v době, kdy byla ve sněmovně vyhlášena přestávka na jednání poslaneckého klubu strany. „Tento argument je trochu dětinský. Poslanecká sněmovna nemá ve svém jednacím řádu stanoveno, že by se o přestávce nemohlo hlasovat,“ řekla ve Studiu ČT24 místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Poslanci VV podle ní skutečně podali návrh na přestávku, byl ale zamítnut.
O zákonu se ale hlasovalo po půlnoci, což je podle VV v rozporu s jednacím řádem. Nebyl údajně dodržen ani termín na projednání zákona. Než Ústavní soud o stížnosti rozhodne, požaduje strana, aby byla u zákona o majetkovém vyrovnání pozastavena účinnost i jeho publikace. VV také chtějí, aby soud zakázal ministerstvům a dalším státním orgánům do doby svého rozhodnutí plnit jakékoli povinnosti vyplývající ze zákona, tedy hlavně vydávat majetek.
Druhá část stížnosti VV míří na změnu části zákona o Ústavním soudu. VV požadují zrušení paragrafu 64. „Rádi bychom, aby ze zákona vypadla číslovka 41 poslanců, to znamená, aby stížnost mohlo podávat i méně poslanců než 41,“ uvedl poslanec Michal Babák. Langšádlová ale považuje stávající počet poslanců za dostatečný: „Návrh, který podávají Věci veřejné, je ryze účelový,“ uvedla. „Je otázka, zda to lze považovat za diskriminační, já osobně si myslím, že to je nedostatečný důvod,“ domnívá se i místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová.
Co vadí VV na restitucích
- Církvím je vracen majetek podle netransparentních parametrů.
- Stanovená finanční náhrada je diskriminační vůči ostatním restituentům.
- Je porušována Listina základních práv a svobod občanů ČR.
- Zákon prolamuje ve svých paragrafech hranici února 1948.
- Zákon prolamuje Benešovy dekrety.
- Osvobození od daně z příjmu a daně z převodu nemovitostí.
- Chybí výčtový zákon.
Předseda VV Radek John na brífinku zopakoval, že VV podporují napravení majetkových křivd z doby komunismu. Řešit vyrovnání státu s církvemi tak pozdě od pádu totalitního režimu je ale podle Johna „totální selhání politické reprezentace“. Zákon měl být podle Johna přijat už dávno, ale ve zcela jiné formě. Tu stávající považují Věci veřejné za nespravedlivou: „Ve stávající výši jde o neodůvodněný štědrý dar církvím.“
Otto Chaloupka, poslanec: „Výsledkem této skvělé práce pana Kalouska a pana Nečase bude vyvádění předaného majetku do soukromých rukou a další zadlužování občanů České republiky.“
Podle Johna dodnes například chybí soupisy majetku i podklady pro posouzení, jak vznikají ceny, které se platí církvím. „ODS a TOP 09 se rozhodly protlačit tento zákon jakýmikoliv fintami a také všechny finty použily. Udělaly všechno pro to, aby nebylo možné diskutovat o změnách tohoto zpackaného zákona,“ prohlásil John. Koalici proto vzkázal, aby přestala ohýbat právo a začala jednat o skutečně spravedlivém vyrovnání s církvemi.
Zákon o církevních restitucích prosadila Nečasova vláda i přes trvalý odpor opozice na konci loňského roku. Senátní veto poslanci přehlasovali 8. listopadu. Ústavní stížnost chystá i ČSSD, podat ji chce do konce ledna. Zaměří se v ní na údajné porušení jednacího řádu při schvalování zákona, nerovný přístup k restitucím, který prý církve oproti ostatním restituentům zvýhodňuje při vypočítávání náhrad za majetek, jejž nelze vrátit, a také na to, že náhrady mají dostat i církve, které o žádný majetek za komunismu nepřišly. Obdobně hovoří i KSČM a i ona chce podat ústavní stížnost.
Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.
Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.
