Špičky české justice kritizují úvahy nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) o rušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství. Předseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš nemá jistotu, že by systém fungoval lépe. Podle šéfky pražských žalobců je v případě rušení tohoto úřadu nutno vyřešit, na koho přejde jejich agenda.
Povolování odposlechů při operacích Bezpečnostní informační služby, spory kolem směnek nebo insolvenční kauzy – to jsou úkoly, které mají mimo jiné na starosti vrchní soudy. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová by přitom chtěla, ať se Česko vrátí k třístupňové soudní soustavě.
O rušení vrchních článků justice mluví nová ministryně jako o vizi. „To je dlouhodobý projekt. Toho se tady zřejmě nedožiju v té funkci,“ uvedla Benešová. „Byl by to asi nejspíš nějaký návrat k třístupňové soustavě, která je pro tuto zemi přiléhavější než ta zbytnělá,“ upřesnila.
Podle předsedy pražského vrchního soudu Jaroslava Bureše u nás přitom tento typ soudů existoval už v minulosti. „Vrchní soudy nejsou produktem polistopadového vývoje. Justice se vrátila ke standardnímu uspořádání, které tu bylo od dob Marie Terezie,“ poznamenal Bureš a poukázal na náklady, které by podle něj změna měla. „Ty ekonomické náklady jsou neúměrné, neúnosné ve srovnání s fungováním stávajícího systému,“ řekl.
Otázka, kdo by dozoroval závažné ekonomické kauzy
Vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství mají zhruba tři sta žalobců a soudců. Pražské žalobce vede Lenka Bradáčová. Co by dělala po zrušení úřadu, zatím podle svých slov neví. „Pokud dojde k reformě nebo k nějakým velkým změnám, budu se rozhodovat podle situace, která nastane,“ řekla Bradáčová.
V případě rušení vrchních státních zastupitelství je třeba vyřešit, kdo bude dozorovat závažné ekonomické kauzy typu Mostecké uhelné nebo případ exředitele Nemocnice Na Homolce. „Kdyby došlo ke zrušení vrchního článku, tak by vznikl nějaký speciální útvar – ať už by stál osamoceně, nebo by působil u některého z krajských státních zastupitelství,“ řekla Bradáčová.
V Česku totiž oproti plánům před pěti lety nevzniklo speciální státní zastupitelství. To řešilo právě zmíněné nejzávažnější kauzy. Takové úřady existují na Slovensku nebo v Rakousku. „S tímto specializovaným státním zastupitelstvím, které je zaměřené na potírání korupce, máme ty nejlepší zkušenosti,“ poznamenal rakouský spolkový ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter.
Marie Benešová ale vznik specializovaného státního zastupitelství odmítá. Žalobce specializované na závažnou trestnou činnost by přesunula na jiná státní zastupitelství. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman teď zavedení speciálního státního zastupitelství nebude prosazovat, protože pro to podle něj v současnosti chybí politická vůle.
