Vojáci v aktivních zálohách budou pobírat vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. V poslanecké novele branných zákonů to schválil Senát hlasy téměř všech svých přítomných členů. Odměny jsou náhradou platu v zaměstnání. Jejich růst by měl podle zdůvodnění zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli výkonu činné služby celkové příjmy. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušené vojáky, kteří tvoří základ jednotek aktivních záloh, není v zájmu státu o ně přijít,“ napsali předkladatelé téměř ze všech sněmovních frakcí ve zdůvodnění novely.
Vyšší odměny by podle nich mohly přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách. „Jde o signál, že nám záleží na každém záložákovi,“ uvedl za předkladatele poslanec Martin Sedlář (ANO).
Novela předpokládá, že odměna vzroste po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent. V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 korun a od 13. roku až o 14 400 korun ročně.
„Podmínkou výplaty této zvýšené části odměny je ale výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení,“ upozornili autoři. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Předloha mění i další části branných zákonů účinných od loňského července, aby podle autorů naplnily očekávané cíle. Například vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 000 korun, pokud budou na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den.
Novela zpřesní druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na ceremoniální cvičení nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu.
- Je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky. Příslušníci aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání.
- V případě potřeby jsou jednotky aktivní zálohy na základě rozhodnutí vlády nasazeny do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace.
- Jednotky aktivní zálohy se ve velkém rozsahu úspěšně účastnily záchranných prací při povodních například v letech 2002, 2010 a 2013.
- Současná koncepce ozbrojených sil je založena na principu malé armády. Aktivní záloha představuje praktický způsob šetrný k peněženkám daňových poplatníků, jakým si armáda může zajistit rezervy, které použije v případě potřeby.
