Ve věku 96 let zemřel válečný veterán Alois Dubec. České televizi to potvrdili zástupci Československé obce legionářské. Za druhé světové války působil v Itálii u partyzánů, později se dostal přes Švýcarsko do Velké Británie, kde se přihlásil k leteckému výcviku. Po únoru 1948 pracoval hlavně v dělnických profesích. V roce 1968 emigroval do Švýcarska, roku 1996 se však natrvalo vrátil do vlasti.
„Smutná zpráva, v noci na dnešek nás opustil Alois Dubec, nositel Řádu Bílého lva, vládní voják, partyzán v Itálii a nakonec příslušník RAF, který na konci války prodělával pilotní výcvik. Čest jeho památce,“ uvedla na sociálních sítích Československá obec legionářská.
Z vládního vojska k partyzánům
Alois Dubec se narodil 28. června 1923 ve Vlachově Lhotě na Valašsku v rodině vlastnící malé hospodářství. Vzhlížel ke staršímu bratrovi, který sloužil v řadách četnictva na Podkarpatské Rusi. Na jeho radu vstoupil v roce 1941 k vládnímu vojsku, aby se vyhnul totálnímu nasazení.
Nastoupil k útvaru do Týna nad Vltavou, v roce 1944 pak byl odvelen do severní Itálie. Neváhal a spolu s několika dalšími spolubojovníky odešel bez vědomí svých velitelů do hor k italským partyzánům. V horách strávil několik měsíců a zúčastnil se několika náročných bojových akcí.
Vzpomínky veterána zaznamenal nedávno projekt Paměť národa. „Vyprávěl nám, jak během působení u partyzánů postřelil nepřítele do ruky. Ten si před něj klekl a prosil o milost,“ vybírá z jeho příběhu ředitel středomoravské pobočky Paměti národa Petr Zavadil.
Partyzán Dubec zajatci nejprve vzal peněženku, aby získal peníze pro odboj. „V peněžence viděl fotku nepřítele s jeho dětmi. V ten okamžik si uvědomil, že ten muž je v první řadě otec od rodiny a až potom nepřítel a nechal ho jít,“ podotkl Zavadil.
Později se Dubec dostal přes Švýcarsko do Velké Británie. Tam se okamžitě přihlásil k leteckému výcviku u královského letectva. „Kdybych se měl bát, tak nebyl čas. Všechno bylo velice rychlé,“ vyprávěl.
Letecký výcvik přerušil s koncem války, po návratu do vlasti si přál studovat leteckou akademii. Bez maturity ale nedostal možnost výcvik dokončit. „Hrozně mě to mrzelo. Přestože nám Honza Masaryk (tehdejší ministr zahraničí - pozn. red.) slíbil, že nám bude maturita prominuta,“ vzpomínal na zklamání.
V roce 2016 obdržel Řád bílého lva
Absolvoval armádní topografický kurz, ale po únoru 1948 odešel na doporučení svého nadřízeného do stavebnictví. Živil se pak především jako dělník, coby voják se západní zkušeností měl v komunistické republice se sháněním práce problémy. V roce 1968 se svou družkou emigroval do Švýcarska. „V patách jsem měl StB,“ dodával k tomu.
V zemi helvétského kříže se ale neztratil, na stavbách pracoval jako geometr, s partnerkou se tam oženil. Alois Dubec se ale vždy cítil být vlastencem, proto se v roce 1996 natrvalo vrátil do rodné země.
Za službu vlasti dostal několik vyznamenání včetně Záslužného kříže náčelníka vojenské kanceláře prezidenta nebo Záslužného kříže Československé obce legionářské. V roce 2016 dostal od prezidenta nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva.
