Praha - Český rozhlas 1 - Radiožurnál dnes přišel s informací, že prezidentští kandidáti mohli dopředu vědět, které petiční archy s podpisy jejich sympatizantů budou zkontrolovány. Ministerstvo vnitra to ale odmítá. Podle zákona musí být výběr podpisových listin náhodný.
Na internetu se totiž objevil přesný klíč výběru kontrolovaných archů. Kandidáti je tak podle Radiožurnálu mohli namíchat tak, aby ve vzorku ke kontrole byly jen předem určené podpisy.
Systém výběru kontrolovaných archů se podle Radiožurnálu objevil ve smlouvě s firmou Hewlett-Packard publikované na webu ministerstva vnitra v sekci veřejných zakázek. „Tady se nejedná o náhodu, když se to má použít pro tyto účely, tak to skutečně můžu seřadit tak, že stačí přijít za studentem Matfyzu, a ten řekne, jaká ta čísla budou,“ uvedl podle rozhlasu docent Jan Hurt z Matematicko-fyzikální fakulty, který si smlouvu prohlédl. Chybou podle něj bylo zveřejnit úplně všechny vstupní parametry výpočtu.
Podle vnitra byla smlouva ale zveřejněna na profilu zadavatele, nikoliv na stránkách ministerstva. Zveřejnění smlouvy navíc ukládá zákon o veřejných zakázkách.
Vnitro: Čísla byla archům přidělena elektronicky
Radiožurnál dále píše, že kandidáti měli tři týdny na to smlouvu objevit, množinu kontrolovaných položek petice dopočítat a archy podle toho namíchat tak, aby ve vzorku ke kontrole byly jen předem určené podpisy. Ministerstvo tyto informace označilo za nepravdivé. Uchazeči o křeslo prezidenta prý nemohli předem vědět, jaké podpisové archy se budou kontrolovat, protože se výběr uskutečnil podle čísel, která byla petičním archům přidělena během elektronického zpracování. Tato čísla se přitom lišila od čísel, kterými archy označili kandidáti nebo jejich zmocněnci.
Podle redaktora ČT Vladimíra Keblúška se petiční archy navíc přečíslily ještě předtím, než se příslušný vzorec výběru aplikoval. Kandidáti měli totiž často mezi petičními archy prázdné listy, nebo se některá čísla na arších opakovala, tak jak se jim archy při sběru sbíhaly. Úřednice ministerstva vnitra proto čísla na arších opravovaly, aby byla zachována posloupnost.
Vysvětlení ministerstva vnitra:
„Během procesu vytváření obrazů archů skenováním, jejich validace a zařazování do databáze, byl obrazu archu přiřazen jednoznačný kód v úplné rostoucí posloupnosti pro každého kandidáta. Pro výběr archů pomocí lineárního kongruentního generátoru pak musel být použit kód obrazů archů. Podle generované posloupnosti byly vybírány archy s kódem o jedničku vyšším, než je generovaná hodnota.“
Ministr vnitra Jan Kubice Radiožurnálu řekl, že na odtajnění vzorce nic špatného nevidí. „To je zákonný postup. Naopak, každý by se měl seznámit se zněním zákona a s metodickými pokyny k tomu,“ uvedl Kubice. Michal Bartoň z katedry ústavního práva Právnické fakulty UPO se ale domnívá, že by celý vzorec být dopředu znám neměl.
Michal Bartoň, katedra ústavního práva:
„Prezidentská volba je od počátku provázena určitými problémy, kvůli tomu, že se vše připravovalo ve chvatu. Tohle je další kamínek do mozaiky. Má-li být výběr náhodný, nemůže být dopředu znám celý vzorec, respektive může být znám vzorec, ale nějaký neznámý aspekt se musí vylosovat až poté, co kandidáti odevzdají archy. Laicky: může být varianta, že se řekne, že se bude počítat každý x-tý podpis, počínaje podpisem číslo… – a to číslo se vylosuje.“
K účasti v přímé volbě prezidenta musejí kandidáti, kteří nedostanou podporu zákonodárců, shromáždit 50 000 podpisů svých sympatizantů. Ministerstvo vnitra pak ověřuje jejich platnost.
Petici s víc jak padesáti tisíci podpisy dodalo původně 11 kandidátů. Po kontrole podpisů ministerstvo vnitra vyřadilo z boje o Hrad Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého. Všichni tři si stěžovali u Nejvyššího správního soudu. Ten rozhodl vrátit Bobošíkovou zpět do hry. Kandidátů je nyní devět. Volba nástupce Václava Klause se uskuteční 11. a 12. ledna 2013.
