Ještě před deseti lety se strojvedoucí v Česku báli o práci, teď se o ně firmy perou a situaci zřejmě ještě vyostří změny, které se chystají na letošní rok s tím, jak ČD přijdou o část zakázek. Soukromí dopravci přeberou Českým drahám asi pět procent dotovaných výkonů, a národní dopravce tak bude potřebovat asi sto nových posádek.
Na koridoru z Prahy do Ostravy je už dávno rutina, že se zde potkávají žluté vlaky s modrými – stejně jako to, že se Regiojet a České dráhy prolínají v životopisech strojvedoucích. Ti odchovaní státním dopravcem totiž často přebíhají ke konkurenci.
„V tuto chvíli chybí Českým drahám zhruba 150 strojvedoucích,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Před několika lety zažil kariérní přestup i David Kubeš. „Vždycky jsem chtěl jezdit dálky a to by mi asi v Praze nebylo okamžitě umožněno,“ popsal jeden z motivů, proč od národního dopravce přešel k soukromé konkurenci.
České dráhy, stejně jako většinu strojvedoucích, vychovaly i jeho nového kolegu: Michala Kopťára, který je známý též jako „strojvedoucí z Twitteru“. Jeho tweety o řemeslu strojvůdce sleduje přes osm tisíc lidí. Nyní od Českých drah přestoupil k RegioJetu, protože chce mít víc osobního volna.
„Chybí obrovské množství strojvedoucích, je to opravdu na hraně, kdy společnost ještě funguje,“ říká. Práci za chybějící kolegy totiž musí zastat ti ostatní, což se řeší přesčasy nebo horšími směnami.
Nedostatek lidí tlačí i na platy strojvedoucích
„Když člověk nastoupí třeba ve čtyři hodiny ráno, končí třeba za 12 hodin, ale skutečný čas, který se mu počítá do výkonu práce, je třeba jenom osm hodin,“ uvedl prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic.
V prosinci navíc část zakázek ČD přejde na soukromé dopravce, a ti budou shánět personál. To zřejmě dál zahýbe i s platy; zatímco u drah je základní plat okolo 35 tisíc hrubého, u soukromých firem se platí od této částky až k padesáti tisícům, plus příplatky za přesčasy. Víc než polovině strojvůdců je navíc přes padesát let, a tak tlak na mzdy zřejmě nepoleví.
