Diskutovaný a dlouho očekávaný zákon o sociálním bydlení putuje do sněmovny. Návrh, který má podle autorů omezit obchod s chudobou, schválila vláda, informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Podle normy by obce měly sociální byty přidělovat dobrovolně, kdyby tak nečinily, poskytoval by je potřebným Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Zákon o sociálním bydlení je jednou z priorit vlády, koaliční hnutí ANO ale má k podobě normy výhrady.
Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová po hlasování vlády uvedla, že její ministerstvo trvá na zúžení skupiny obyvatel, kterých se má pomoc týkat, jen na ty, kteří jsou v sociální nouzi. Pro návrh nehlasovala.
„Musím říct, že jsem velmi zklamaná, že ministerstvo práce a sociálních věcí neustále měnilo celou koncepci tohoto zákona, v tuto chvíli jde zákon na vládu s mnoha rozpory, nejen s těmi od ministerstva pro místní rozvoj,“ řekla novinářům. Protože jde o důležitou normu, je podle Šlechtové ANO ochotno navrhnout kompromis.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) je už nynější podoba zákona velkým kompromisem. Zúžení skupiny jen na sociální případy by podle ní znamenalo, že na takový byt by nedosáhla řada potřebných.
Podle hnutí ANO by ale současná podoba normy dala nárok na sociální bydlení pěti procentům Čechů. ANO také nadále preferuje, aby zapojení obcí do systému bylo povinné, uvedla Šlechtová. Úpravy ve sněmovně hodlají prosadit i lidovci, podle kterých je zákon stále ještě nedostatečně připravený.
Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit parlament a podepsat prezident. Pokud návrh zákona legislativou projde, první žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od pololetí příštího roku. Do sociálního bydlení by se pak měli nastěhovat nejpozději v půlce roku 2020.
Sociální byty budou dvojí
Podle vládou schváleného návrhu by měly existovat dva druhy sociálních bytů – s povinnou sociální prací a bez ní.
- Za takovou osobu je považován ten, kdo za přiměřené bydlení vydá přes 40 procent svého příjmu a po uhrazení nákladů mu zůstane méně než 1,6násobek životního minima.
- Týkalo by se to i těch, kdo přes půl roku žijí po azylových domech, ústavech, zdravotnických zařízeních či noclehárnách.
Bez zbytečného odkladu by sociální byt měli získat senioři, postižení, oběti trestných činů či mladí po odchodu z dětských domovů. Zranitelní lidé by měli postavení člověka v bytové nouzi získat na neurčito, u ostatních by se po dvou letech posuzovalo znovu.
Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na stavbu, pořízení či opravy bytů i nákup pozemků.
Na vytvoření sociálního bydlení a sociální práci by se měly příští rok vydat 2,8 miliardy korun, 3,3 miliardy v roce 2019 a od roku 2020 pak 4,9 miliardy. Využít by se měly i evropské peníze. Další suma by šla do dávek na bydlení. Nyní se na příspěvek a doplatek vyplácí kolem 12 miliard ročně a dalších 8,5 miliardy představují dopady kvůli nevyhovujícímu bydlení a s ním spojenou nezaměstnaností a odebíráním dětí.
Předloha se nelíbí opozici
Občanští demokraté považují vznik zákona o sociálním bydlení za nutný, nikoli ale v tomto pojetí. „Teď to vypadá, že každý, kdo se přihlásí, dostane sociální byt. Bez ohledu na to, zda se žadatel snaží pracovat, práci hledat, zda posílá děti do školy, nebo jen natahuje ruce po státu a sociálních dávkách,“ uvedla expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.
ODS míní, že zákon má jednoznačně svázat sociální práci a sociální bydlení. „Bydlení na ubytovnách je nutné svázat jednotnou částkou na lůžko a měsíc a stanovit časový úsek, po který je příspěvek poskytován. Zákon také zahrnuje velmi široký okruh osob, kterých se sociální bydlení bude týkat a neexistují žádné sankce pro ty, kteří v systému budou podvádět,“ dodala Kohoutová.
Návrh zákona kritizuje i místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Také podle ní cílí na příliš mnoho lidí. Kromě toho se domnívá, že povede ke vzniku dalších sociálně vyloučených lokalit.
„Zaměřme se raději na zlepšení současného systému pomoci lidem v bytové nouzi. Připravme cenové mapy, podle nichž se budou vyplácet sociální dávky na bydlení, a slučme je do jedné. Omezíme tím zneužívání systému a nebudeme muset vynakládat desítky miliard na stavbu nových sociálních bytů,“ uvedla Adamová.
Podle zelených nemá přijatá verze zákona pojistky, které by zabránily stavbě sociálních bytů ve vyloučených lokalitách. Jednoznačně prý není definována ani role neziskových organizací, které nyní pomáhají situaci řešit.
Se zněním zákona není úplně spokojena ani iniciativa Mít svůj domov, která sdružuje přes stovku organizací na pomoc potřebným. Riziko vidí podobně jako Adamová v tom, že by se nově měla vyplácet jen jedna dávka na bydlení místo nynějších dvou. Do ubytoven by se poskytovala jen do konce roku 2022.
Není možné ukončit jeden systém, když druhý ještě nebude existovat, domnívá se šéf Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka. Platforma patří k hlavním organizátorům iniciativy Mít svůj domov. „Tato dávková změna může skončit pro chudé a potřebné lidi katastrofou, pokud současně s ní skutečně nezačne v Česku fungovat plnohodnotné sociální bydlení,“ uvedl zase Institut pro sociální inkluzi.
Druhý problém by mohl být v místní segregaci sociálních bytů. Zabránit by tomu mohl prováděcí předpis, který by se k zákonu připojil. „Nemusí být v každém společenství vlastníků jednotek sociální byt, ale nemělo by to fungovat tak, že by Státní fond rozvoje bydlení nakoupil jen nejlevnější byty ve Šluknovském výběžku,“ popsal Ripka.
