Ministři kývli na předlohu ministerstva spravedlnosti, která zavádí náhodné přidělování kauz soudcům a mění také pravidla pro dovolání k Nejvyššímu soudu. Novela přináší řadu dílčích změn občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních a některých dalších předpisů. Podle ministerstva spravedlnosti reaguje na podněty, jež úřad loni obdržel od soudů, profesních komor i veřejnosti.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) pokládá automatické přidělování kauz soudcům za protikorupční opatření. „Elektronické přidělování věcí zcela znemožní jakoukoliv manipulaci s věcí.“
Aktuálně se soudcům rozděluje práce podle postupného „kolečka“ daného rozvrhem práce. To může vést k tomu, že lze dopředu předpokládat, který soudce či senát bude řešit následující novou věc. I Ústavní soud opakovaně konstatoval, že takto lze obejít právo na zákonného soudce. Algoritmus, jejž navrhuje ministerstvo, by vyloučil lidský faktor a rozděloval věci náhodně.
Soudci ovšem mají ke změně výhrady. S přibývajícím množstvím zákonů se totiž část soudců soustředí na úzce vymezené oblasti. A automat je podle nich nebude schopný zohlednit. „Není to nejlepší řešení. On totiž hůře reaguje na specializace,“ konstatuje předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Podle Pelikána se justice novince brání, protože je od „přírody konzervativní“. „Uvidíme, co bude v parlamentu,“ dodal ministr, podle kterého toto opatření zapadá do připravované celkové elektronizace justice.
„Pokud někdo ví, kde zrovna to kolečko je, dá se počkat s návrhem do správného okamžiku, aby to vyšlo na daného soudce,“ uvedl ministr už dříve. Podle něj znemožňuje automatický počítačový program předvídatelnost i u řady malých soudů, kde se u části agendy střídají jen dva soudci.
Předvídatelný systém měl zneužít třeba soudce Ivan Novák, který byl nedávno obviněn z přijetí úplatku. Podle policie si v pátek na konci pracovní doby zkontroloval, že je na řadě, a podle jeho pokynů přišla v pondělí ráno na soud žádost o propuštění podnikatele Tomáše Maliny.
Nejvyšší soud nestíhá řešit podaná dovolání
Úpravu dovolání, tedy mimořádného opravného prostředku proti pravomocným rozhodnutím, se ministerstvo rozhodlo „přehodnotit“ zejména kvůli přetíženosti Nejvyššího soudu. „Řešení problému je třeba hledat v restrikcích možností podat dovolání a pregnantnější dikci zákonných podmínek, za jakých je dovolání přípustné a za jakých nepřípustné,“ uvedlo v důvodové zprávě. Právo dovolání tak chce vláda vzít těm, kteří se soudí o malé částky do 50 tisíc korun nebo o soudní poplatky.
Zvyšující se počet dovolání potvrzují statistiky Nejvyššího soudu za loňský rok: nových podnětů dorazilo přes 8600, zatímco v roce 2013 to ještě bylo jen 7000. „Ta exkluzivita se úplně vytrácí, vytrácí se pak i výjimečnost těch rozhodnutí, a logicky tím pádem i jejich dopad,“ domnívá se předseda pražského městského soudu Libor Vávra. Dovolání má být totiž až mimořádným opravným prostředkem.
Největší nápor přitom tvoří civilní spory – v těch přišlo loni necelých šest tisíc. 42 soudců civilního kolegia je přitom vázáno lhůtami. Nejvyšší soud musí o každém podaném dovolání nejpozději do půl roku rozhodnout, jestli se jím vůbec bude zabývat. A právě tento mezikrok chtělo ministerstvo přesunout na odvolací soudy – tedy krajské nebo vrchní.
