Sotva začal jako dítě mluvit, zavřeli jej do vězení v pevnosti Loket. Těžko říci, nakolik tento traumatický zážitek ovlivnil krále Karla IV., předznamenal však život plný zvratů. Už v 19 letech například panovník uzavíral mírovou dohodu v Uhrách. Studio ČT24 připravilo na každý den několik krátkých videí provázejících místy, kde Otec vlasti pobýval.
Dětství Karla IV. zásadně ovlivnil hrad Loket. Jako tříletého jej tam kvůli mocenským sporům zavřeli do kobky, po dvou měsících se stal vězněm s volnějším režimem. Svou matku po celé dlouhé tři roky neviděl. Navzdory těmto zážitkům si budoucí král místo oblíbil. Karel IV. v roce 1333 ve svém návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul Loket mezi nezcizitelné hrady – stejně jako například Karlštejn.
Novému městu daroval Karel IV. farní kostel
Kostel svatých Jindřicha a Kunhuty založil Karel IV. roku 1348 při budování Nového města pražského a měl sloužit jako jeden ze dvou farních kostelů. Místo, kde stojí, zvolil Karel IV. na začátku cesty, která spojovala tehdejší Koňský a Dobytčí trh, tedy dnešní Václavské a Karlovo náměstí. Do správy získali kostel Křížovníci s červenou hvězdou a roku 1351 ho vysvětil arcibiskup Arnošt z Pardubic, který o čtyři roky dříve korunoval Karla IV. českým králem.
Do Uher se Karel IV. vracel kvůli diplomacii i sňatkům
Do Uher zavítal Karel IV. několikrát. Když se účastnil jednání ve Visegrádu, bylo mu teprve 19 let. Společně s místním panovníkem Karlem I. Robertem uzavřeli mírovou dohodu, která jejich zemím přinesla dlouhodobou prosperitu. Na Budínském hradě si vzal třetí manželku Annu Svídnickou. A naopak za uherského krále Ludvíka provdal prvorozenou dceru Markétu, která ale brzy zemřela. Ludvíkovu dceru z druhého manželství si pak vzal Karlův syn Zikmund, který Uhersko pozvedl politicky, společensky i kulturně.
Klášter augustiniánů kanovníků připomíná katedrálu v Cáchách
Na nejvyšším místě Nového města nechal Karel IV. vybudovat klášterní komplex s kostelem, který zasvětil svému vzoru – zakladateli svaté říše římské Karlu Velikému. Kostel měl připomínat katedrálu v Cáchách, základní kámen položil v roce 1350 Karel IV. osobně. V klášterním areálu se pak usadil řád Augustiniánů, neboť byl Karel IV. obdivovatelem svatého Augustina, který je považován za jednoho z nejvýznamnější církevních učitelů a filozofů.
Hrad Radyně pomáhal střežit obchodní cestu do Norimberku
Hrad Radyni neboli Karlskrone vystavěl Karel IV. jako strážný hrad. Na hoře Radyni měl strategickou polohu, odkud vojáci hlídali obchodní stezku z Prahy do Norimberku. Ačkoliv byl Karlskrone vystavěn jako pevnost, tak zároveň splňoval i charakter honosného sídla. Hrad je spojen i s historií města Starý Plzenec, kterému se dříve říkalo stará Plzeň. Její obyvatele totiž hrad stavěli, za což je Karel IV. osvobodil od placení daní.
Velkolepá loď u Václavského náměstí
Chrám Panny Marie Sněžné patří mezi velkolepé středověké pamětihodnosti pražského Nového Města. Český a římský král ho založil v roce 1347 jako památku na svou korunovaci a přál si, aby svatostánek karmelitánského kláštera vynikal svou výškou.
To se mu splnilo, protože průvodce o něm dodnes mluví jako o nejvyšší chrámové lodi Prahy (31,5 metru), ačkoliv nedávné měření ukázalo, že Svatovítská katedrála je o půl metru vyšší. Mariánský kostel na dohled od Václavského náměstí (dřívějšího koňského trhu) je přitom jen torzo, původně měl sahat až na dnešní Jungmannovo náměstí, stavbu ale přerušily husitské války.
Lovecký Karlův hrádek na jihu Čech obrostl tajemstvím
Karlův hrádek nedaleko Purkarce sloužil svému účelu jen dvacet let, po dobu Karlovy vlády, a dodnes (byť jako zřícenina) zůstal unikátní ukázkou hradní architektury padesátých let 14. století. Vladař jej zřejmě užíval jako lovecké sídlo s názvem Karlshaus a nedalekou vesnici Purkarec hodlal proměnit v město, zakládal zde ulice a náměstí. Rozkvět ale nikdy nepřišel – proč, zůstává tajemstvím.
Po italském tažení Lucemburků zbyla pevnost Montecarlo
Jan Lucemburský s teprve patnáctiletým kralevicem Karlem, kterého povolal z Francie, podnikl na začátku 30. let 14. století tažení severní Itálií, aby upevnil lucemburskou moc a ze zdejších bohatých měst naplnil rodovou kasu. Hned při první zastávce v Pavii se Karla a jeho družinu pokusili otrávit mocní šlechtici z nedalekého Milána; mladého kralevice zachránila před jistou smrtí jen jeho veliká zbožnost. Odmítl totiž snídat před svatým přijímáním. Jednu z bašt postavil u města Lucca, ve vesnici Montecarlo, tedy Karlova hora. Tamní pevnost se dodnes pyšní českým lvem.
Hrad Svojanov byl oblíbeným místem odpočinku žen Karla IV
Svojanov je jeden z jedenácti nejvýznamnějších královských hradů Karlovy doby. Pevnost nad průsmykem mezi Boskovicemi a Poličkou hlídá historickou hranici Čech. Karel IV. sice hrad přímo nezaložil, nechal ho ale přestavět. Sám Svojanov využíval rád, ještě častěji ale na hradě pobývaly některé z Karlových manželek. Hradu se proto přezdívá „vila českých královen“.
Univerzita nese Karlovo jméno dodnes
Jednou z institucí, která jméno Karla IV nese dodnes, je Univerzita Karlova. V zakládací listině univerzity Karel IV. píše, že mezi tužbami jeho srdce je i to, aby české království bylo ozdobeno množstvím učených mužů, proto je třeba v městě pražském vytvořit nové učení. Vzniklo 7. dubna 1348 a mělo čtyři fakulty - teologickou, právnickou, medicínskou a svobodných umění.
