Praha – Věznice v Teplicích a Brně testují pilotní projekt, při kterém se místo převozu vězňů využívají videokonfrence. Zatímco ministerstvo spravedlnosti novinku vítá a čeká od ní urychlení projednávaných případů i úspory, tak odsouzeným se novinka příliš nezamlouvá. Přišli by totiž o možnost zúčastnit se jednání přímo před soudcem v soudní síni. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) by do budoucna bylo ideální propojení všech soudů a věznic, to by si ale vyžádalo nemalé náklady.
Ročně se z věznic do soudní síně a zpátky eskortuje zhruba 50 tisíc lidí, což stojí přes 85 milionů korun. Pokud se ale jedná o rizikový případ, při kterém musí asistovat bezpečnostní jednotka, tak se náklady na podobnou akci vyšplhají až na 40 tisíc korun. Vězeňská služba si proto od používání nového systému slibuje úspory, videokonference se ale nehodí pro všechny případy. „Mělo by jít o takové řízení, kde nevyvstanou další okolnosti, jako třeba podepisování těch listin,“ uvedla mluvčí brněnského městského soudu Gabriela Stočková.
Při pilotním testování se pomocí videokonference rozhodovalo většinou o podmínečném propuštění. Během jednání vidí odsouzený soudce, senát i státního zástupce, s kamerou se dá otáčet. Soudní jednání prostřednictvím videokonference už funguje ve většině zemí Evropské unie. Běžně se tak řeší podmínečné propuštění, prodloužení vazby, výslechy svědků i těch utajených nebo dětských obětí. Novinku si vyzkouší i v Polsku během fotbalového eura. Na výtržníky budou čekat tzv. zrychlené videoprocesy přímo na stadionech.
Některým vězňům se ale zavádění videokonferencí nelíbí, atmosféru v soudní síní prý nedokáže nic nahradit: „Součástí právě té nápravy odsouzeného by mělo být i soudní jednání,“ domnívá se bývalý vězeň, který si nepřál zveřejnit jméno. František Valeš z Českého helsinského výboru pak upozorňuje, že je nutné podobné opatření zavádět takovým způsobem, aby nebyla popírána práva vězněných osob.
