Praha - Většina Čechů si myslí, že je v naší politice málo žen. Na žebříčku 190 států zaujímá v počtu jejich zastoupení v parlamentu Česko až 79. příčku. Ve sněmovně i v senátu je 15 procent žen. Postupně ale přibývá lidí, kteří považují působení žen v politice za užitečné. Při posledním výzkumu o tom bylo přesvědčeno 88 procent dotázaných. Na začátku devadesátých let ženám v politice věřilo jen 60 procent lidí. Větší "názorový skok" přitom udělali muži.
Téměř 60 procent Čechů a více než 75 procent českých žen si myslí, že v české politice je málo žen. Vyplývá to z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který si nechalo vypracovat sdružení Fórum 50 %. Tato organizace usiluje o vyšší zastoupení žen ve veřejných funkcích. „Drtivá většina lidí považuje šance žen a mužů v politice za nevyrovnané. Stejně tak velká část lidí považuje zapojování žen do veřejných funkcí za užitečné. Vnímání politických stran je s tím v ostrém kontrastu,“ uvedla Hejzlarová.
Podle zástupkyň Fóra 50 % totiž i přes vůli voličů a voliček pronikají ženy na volitelná místa kandidátních listin jen velmi pomalu. Čím vyšší je politické patro a s ním spojená moc, tím méně žen se do něj dostane. To potvrzuje i průzkum - jen každý stý občan a občanka ČR tvrdí, že větší možnost proniknout do nejvyšších politických pater mají ženy. Dvě třetiny mužů a osm z deseti žen je přesvědčeno, že větší šance dostat se do politických funkcí mají muži.
Česko zaujímá podle zastoupení žen v parlamentu 76. příčku na žebříčku zhruba 190 států, který sestavila mezinárodní Meziparlamentní unie. Ve sněmovně mají ženy 15 procent křesel, v senátu ani ne 14 procent. „Těsně před námi jsou Kazachstán, Zimbabwe a Turkmenistán, za námi Burkina Faso, Zambie a Angola,“ poznamenala Bennerová.
Čtyři z deseti lidí jsou přesvědčeni o tom, že se v Česku vstupu žen do politiky brání. Tři čtvrtiny dotázaných míní, že by ho proto bylo třeba aktivně podpořit. Myslí si to 87 procent Češek a 62 procent Čechů. Zavedení kvót by podpořilo 39 procent lidí - 48 procent žen a 28 procent mužů. Proti kvótám je 58 procent mužů a 40 procent žen. Změnu při sestavování kandidátních listin by uvítalo 59 procent dotázaných - 67 procent žen a 50 procent mužů.
Do výzkumu, který se konal loni v listopadu, se zapojilo 1 050 osob nad 18 let. Celkem se v posledních dvou letech uskutečnil čtyřikrát. Názory české společnosti se za tu dobu příliš nezměnily. Podle předsedkyně Fóra 50 % Lenky Bennerové se společnost ale mírně radikalizovala a podpora zapojení žen do politiky roste. „Překvapivé je, že názor mění hlavně muži,“ uvedla Bennerová.
Výzkum byl součástí dvouletého projektu s názvem Vyrovnávání šancí mužů a žen v politice a rozhodovacích funkcích. Hradí ho Evropský sociální fond spolu se státním rozpočtem.
