Pokud nepřibydou další ohniska pseudomoru drůbeže, nebudou veterináři přikazovat plošné očkování ani vybíjet preventivně chovy, řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Kvůli chorobě, která je nebezpečná pro ptáky a u člověka může vyvolat zánět spojivek, zlikvidovali veterináři v pátek v Šanově na Zlínsku jedenasedmdesát slepic a jednu perličku.
Vakcinace proti Newcastleské chorobě je povinná ve velkochovech, veterináři zatím o příkazu plošné vakcinace ptáků neuvažují. Malochovatelům ji vzhledem k situaci doporučují. „Necháváme však na jejich zvážení. K jejímu nařízení bychom přistoupili v případě, že by se množství nakažených chovů v pásmu dozoru začalo pohybovat v řádu desítek,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé stojí vakcinace jednoho ptáka od necelé koruny do tří korun za kus. Levnější jsou vakcíny podávané ve vodě, dražší se aplikují injekčně. Největší riziko přenosu do chovů je podle ní v malochovech, kde jsou starší slepice, u nichž nemusí být očkování účinné.
Pseudomor po dvou dekádách
Nemoc se v chovu drůbeže v Česku objevila po dvaceti letech. Chovatelé drůbeže z Šanova a dalších dvaceti devíti katastrálních území z okolí musí podle mimořádných veterinárních opatření, která vydala krajská veterinární správa, do pátku nahlásit početní stavy svých chovů, obce je poté nahlásí veterinární správě.
Nakažený chov z Šanova veterináři už v pátek zlikvidovali. O preventivní plošné likvidaci drůbeže ale neuvažují. „Prvotně se vždy v podobných případech utrácí zbývající ptáci přímo v ohnisku, případně v hospodářstvích, které přímo s nakaženým chovem sousedí,“ řekl Zbyněk Semerád.
Šíření choroby ovlivňuje i počasí, slunce virus ničí
Semerád dodal, že v loňském roce při výskytu ptačí chřipky utratili veterináři drůbež v rámci celého ochranného pásma pouze v jednom odůvodněném případě na jihu Moravy, kdy rychle přibývaly hromadné úhyny ptáků v okolních chovech. Ohnisek chřipky však loni bylo skoro čtyřicet. Zbyněk Semerád také řekl, že podobně jako u ptačí chřipky má vliv na rozšíření choroby i počasí. „Sluneční záření rychleji deaktivuje virus Newcastleské choroby drůbeže,“ vysvětlil.
Pravděpodobnost nákazy chovu pseudomorem drůbeže byla malá, v sousedních zemích se choroba letos ani loni v chovu nevyskytla. Přes šedesát ohnisek bylo loni však v Turecku, po osmi v Bulharsku a Rumunsku, další ve Francii, Švédsku nebo Švýcarsku. Letos se objevila například v Řecku.
