V České republice se po 20 letech objevil v chovu drůbeže pseudomor, takzvaná newcastleská nemoc. Pro ptáky je nebezpečná, u člověka může vyvolat zánět spojivek. V okolí ohniska pseudomoru v Šanově na Zlínsku vytvoří veterináři tříkilometrové a desetikilometrové ochranné pásmo, kde zamezí přemisťování ptáků. Větší pásmo zasáhne i na Slovensko.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jde o druhou nejnebezpečnější nemoc pro drůbež po ptačí chřipce, kvůli které se loni v tuzemsku utratilo skoro 100 tisíc kusů opeřenců.
Nosnice ve velkochovech jsou podle ní vakcinované, kuřata ve výkrmu však ne, měla by však mít ochranu z vakcinace od svých rodičů. Problém by podle ní mohl nastat v exportu drůbeže do zahraničí a u vodní drůbeže či v malochovech, které nedostatečně dodržují biologickou ochranu.
Malochovatel na Zlínsku oznámil veterinářům úhyn 11 z 34 chovaných slepic, po vyšetření se nepotvrdila ptačí chřipka, ale naopak pseudomor. Aby se zamezilo možnému šíření nákazy, bude ještě v pátek všechna zbývající drůbež v chovu utracena.
„Dle platných evropských předpisů bude okolo ohniska nákazy vytyčeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech Státní veterinární správa mimo jiné nařídí provedení soupisů drůbeže,“ uvedl ústřední ředitel správy Zbyněk Semerád. Podle něj bude až na výjimky zakázané přemisťovat drůbež do a ven z pásem. „Po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření nebude možné v pásmech pořádat výstavy, burzy, trhy a svody drůbeže a ostatních ptáků,“ dodal.
Vakcinace je povinná pro chovy, kde se ptáci chovají na produkci vajec od 500 kusů ptáků. V ostatních chovech veterináři očkování doporučují. „Vzhledem k tomu, že je tato nákaza na seznamu nebezpečných nákaz, přísluší chovateli v případě vzplanutí nákazy náhrada nákladů za opatření, která jsou přijata ke zdolání nákazy,“ dodala správa. Náhrada je však menší, když se zjistí, že nebyla provedena vakcinace.
Drůbeži způsobuje potíže, které mohou skončit úhynem
Závažné virové onemocnění způsobuje u domestikovaných i volně žijících ptáků trávicí, dýchací a nervové potíže s rizikem následného úhynu. Nemoc může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Onemocnění se zřídka objevuje i u kachen a hus, vnímaví jsou vůči němu i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků, celkem jde podle veterinářů o více než 200 druhů.
Podle Dlouhé se do chovu mohla nemoc dostat nejspíš přes kontakt drůbeže s volně žijícím holubem či jiným ptákem. Zamezení kontaktu s volně žijícími ptáky doporučují také veterináři, chovatelé by podle nich měli sledovat zdravotní stav, kondici a snášky vajec od chovaných ptáků. V případě změn nebo zvýšeného úhynu by buď je, nebo příslušného soukromého veterináře měli chovatelé kontaktovat.
Nemoc byla v tuzemsku předtím naposledy zjištěna v chovu holubů v roce 2007, ve velkochovu drůbeže v roce 1998.
Ztráty ve výši desítek milionů korun?
Agrární komora ČR uvedla, že vývozcům by mohly hrozit ztráty ve výši desítek milionů korun.
„Pokud by se opakoval scénář z minulého výskytu virů na našem území, znamenalo by to pro exportéry obchodní ztráty řádově minimálně v desítkách milionů korun v závislosti na rozsahu a délce trvání opatření směřujících k eradikaci (vymýcení) nákazy,“ sdělil ČTK mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek.
Naposledy se nemoc v chovu holubů objevila v ČR v letech 2012 a 2013, dříve pak v roce 2007. V chovu drůbeže pak naposledy v roce 1998. Například Rusko v roce 2013 zakázalo dovoz českého drůbežího masa z tří krajů kvůli výskytu této choroby u holubů. Podle Dlouhé by ruský zákaz znamenal existenciální nejistotu pro několik firem, které už loni prodělaly kvůli zákazu vývozu násadových vajec, desítky milionů.
