Vědci testují novou vakcínu proti koronaviru. Menší dávka by mohla zvládnout více variant, míní virolog

Americká farmaceutická společnost Gritstone testuje novou vakcínu, která má být účinná proti více variantám covidu-19. Látka označovaná jako GRT-R910 má posílit imunitní odpověď organismu po očkování vakcínami první generace. Oproti současným třetím, posilujícím dávkám, je určená výhradně k přeočkování. Firma ji vyvíjí společně s vědci z Manchesterské univerzity. Cílem je vytvořit sérum, které by odolalo i budoucím změnám viru. A také, aby množství látky, které člověk musí ve vakcíně přijmout, bylo co nejmenší, uvedl pro ČT virolog Pavel Boštík.

Nová vakcína funguje podle virologa a přednosty Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové Pavla Boštíka na principu mRNA vakcín, tedy podobně jako třeba přípravek Pfizer-BioNTech.

„Rozdíl je ten, že zatímco ve vakcíně od Pfizeru je mnoho molekul ribonukleové kyseliny, které pak slouží v těle jako vzor pro to, aby se vytvářely virové proteiny, které vyvolávají imunitní odpověď, tak u této nové vakcíny je přidaná hodnota v tom, že obsažená ribonukleová kyselina se dokáže ještě sama množit. Takže těch vzorů na výrobu virových proteinů je v buňce pak násobně více,“ vysvětlil pro ČT virolog.

10 minut
Studio ČT24: Virolog Pavel Boštík
Zdroj: ČT24

Vakcína je tak podle něj nadějná především v tom, že jako první obsahuje více různých molekul, které se vážou na různé virové proteiny. „Dosud se totiž u mRNA vakcín používaly pouze kódy pro povrchový protein S1 nebo S, který u všech nových variant obsahuje různé mutace, takže pak je důvodné podezření, že vakcína, která funguje na tomto principu, nevyvolá dostatečnou imunitní odpověď proti jiným variantám,“ vysvětluje.

U nové vakcíny se výrobce podle Boštíka domnívá, že imunitní odpověď organismu bude mnohem širší.

Jeden z cílů technologie je zároveň i snížení množství očkovací látky, které musí pacient dostat, aby se u něj dostavila dobrá imunitní odpověď. Zatímco totiž u současných vakcín je potřeba vpravit do těla zhruba třicet až sto mikrogramů očkovací látky, nová pracuje jen s jedním či pěti mikrogramy.

Jak vakcínu využít

Testování účinků nové vakcíny v Manchesteru sice zatím zahrnují pouze účastníky starší šedesáti let, nicméně to by nemělo podle virologa znamenat, že bude určena primárně pro tuto věkovou skupinu.

„Byla by to výborná příležitost jak přeočkovat všechny možné generace,“ konstatuje s tím, že bádání v Manchesteru má nyní u dvaceti dobrovolníků především ověřit, jestli vakcína funguje dobře jako druhá dávka u někoho, kdo již očkován byl.

Boštík ale upozorňuje na další existující studie – například výzkum firmy Gritstone, který sleduje účinky kombinací látky s již známými jinými, třeba od Pfizeru, a to v různých variantách. Badatelé budou sledovat, která kombinace vede k lepšímu výsledku. „A tam jsou mezi dobrovolníky vybíráni lidé mezi 18 a 65 lety, takže se určitě nepočítá s tím, že by byla přeočkována jen starší generace,“ dodává.

Ochrana proti novým variantám

K tomu, zda ještě na konci schvalovacího procesu, který bývá poměrně dlouhý, bude nová vakcína skutečně aktuální, poznamenal, že to je problém všech vakcín s patogeny, které se mění. Na druhou stranu se ale podle něj už ví, že i současná vakcína Pfizer vyvolává protilátkovou odpověď účinnou u mnoha lidí, kteří se setkají s mutací delta.

U nové vakcíny je podle něho ale právě podstatné to, že obsahuje kódy pro virové proteiny, které se relativně nemění. Jaké konkrétní firma Gritstone namíchala, se mu sice nikde zatím nepodařilo dohledat, ale faktem podle jeho slov je, že takové proteiny jsou.

„A v co se doufá, je to, že tím, že to bude proti takovým proteinům aktivní, tak nebude potřeba s každou novou variantou přeočkovávat na novou variantu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nový systém úhrad má motivovat gynekology, aby zvali pacientky na prevence

Zhruba milion žen nedorazí ke svému gynekologovi ani jednou za dva roky. Nový systém úhrad, na kterém se lékaři s pojišťovnami dohodli, má ordinace motivovat, aby takové pacientky na každoroční prevenci aktivně zvaly. V opačném případě za ně nedostanou zaplaceno. Preventivní kontroly podle gynekologů dokáží odhalit mimo jiné včasná stadia rakoviny, která je možné vyřešit i jednoduchou operací.
před 1 hhodinou

Lesníci a ochránci přírody zachraňují vodu v Brdech

Ochránci přírody a lesníci zkoušejí, jak zadržet vodu v Brdech, které přišly o část porostů při kůrovcové kalamitě. Na svazích po těžbě začali s budováním zvláštních příkopů a hrází, které mají odtok zpomalit. Už dříve se jim osvědčily třeba i v Beskydech.
před 1 hhodinou

Kraje hledají, jak nahradit chybějící miliardy na opravy silnic

Odklad klíčových projektů, ale i doplnění chybějících peněz z úspor nebo na úkor jiných oblastí. Kraje ve spojitosti s výpadkem dvou miliard na opravy silnic druhých a třetích tříd zvažují, jak chybějící peníze nahradit. S těmi počítala novela rozpočtového určení daní, která leží ve sněmovně, zřejmě se již ale nestihne prosadit.
před 2 hhodinami

V Čáslavi se uskuteční referendum k plánovanému rozšíření skládky

V Čáslavi na Kutnohorsku se uskuteční místní referendum k plánovanému rozšíření skládky. Bude se konat 3. a 4. října spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Souhlasili s tím v pondělí městští zastupitelé. Odpůrci rozšíření skládky se obávají růstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Odpadová společnost AVE CZ kritiku odmítá.
před 9 hhodinami

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
před 11 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...