Ministerská kontrola chlapeckého výchovného ústavu v severočeské Chrastavě odhalila porušování práv dětí. Problémovým hochům za provinění stříhali vlasy a jejich chování ovlivňovalo i to, jestli si při jídle mohli přidat. Ředitelka ústavu Markéta Sochorová v úterý rezignovala, pochybení ale odmítá.
Ve výchovném ústavu v Chrastavě se porušovala práva dětí
Zřizovatelem chrastavského výchovného ústavu se základní a střední školou je ministerstvo školství. Na základě soudního rozhodnutí tam v současnosti pobývá šestatřicet chlapců od 12 do 18 let. Jedná se o děti ze sociálně problémových rodin, u nichž zároveň došlo k vážným poruchám chování, jako je záškoláctví, závislosti nebo trestná činnost.
Na pochybné poměry v chrastavském ústavu upozornila úřad veřejného ochránce práv zdejší etopedka (odbornice na práci s dětmi s poruchami chování) a ombudsmanka Anna Šabatová pak letos v dubnu informovala o zdejším nepřípustném jednání. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) následně vyslala svého náměstka Václava Pícla situaci prověřit.
Kolektivní tresty a slabý kontakt s rodinou
Výsledkem je zjištění, že v ústavu fungoval velmi složitý systém hodnocení, u kterého výrazně převažovala možnost získání záporných bodů. Pobyty dětí mimo ústav i možnost přidání si při jídle byly vázány na hodnocení a omezení se týkalo i kontaktu s rodinou. Při negativním hodnocení byly dětem stříhány vlasy bez ohledu na jejich představu a používaly se kolektivní tresty.
Také Česká školní inspekce dospěla k závěru, že byl ve výchovném ústavu v Chrastavě porušen zákon. Kritizovala i to, že v zařízení chybí psycholog a etoped. „Výchovná činnost je spíše nahodilá a zaměřená především na řešení čím dál většího počtu výchovných problémů,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Bývalá ředitelka výhrady odmítá
Ředitelka Sochorová v reakci na výsledky kontrol toto úterý odstoupila, zároveň ale odmítá, že by nějak výrazně chybovala. Systém hodnocení je podle ní vyvážený a umožňuje chlapcům vylepšit si i záporné hodnocení, třeba tím, že se podílejí na vytváření mozaiky, která je v ústavu. „Když chtějí a mají vůli, mohou s námi nastartovat lepší dráhu,“ uvedla.
„Kluci hranice a pravidla potřebují – a potřebují je důsledně dodržovat,“ prohlásila pro ČT24. „Máme zde kategorii chlapců, kteří pravidla z rodiny neznají, nikdy jim žádná nastavována nebyla, a tím, že jsme důslední, máme s kluky i docela dobré výsledky.“
S tím však nesouhlasí hlavní psycholog vězeňské služy Václav Jiřička. Odkázal na studie, podle kterých je třeba k výchově používat spíše pozitivní motivaci než tresty. „Lidé často zapomínají, že samo uvěznění nestačí k tomu, aby ten člověk vyšel po propuštění jako lepší člověk,“ řekl psycholog v Událostech, komentářích. Je podle něj také potřeba „s těmi lidmi pracovat, abyste je konfrontovali s tím, co vedlo k chování, kterého se dopouštěli, musíte je učit znát sama sebe, učit je znát hranice a vztahy“.
Bývalá ředitelka i po rezignaci zůstává zaměstnankyní ústavu. „Bude záležet na ní, zda tam bude chtít nadále pracovat,“ doplnil náměstek. Ex-ředitelka tvrdí, že případ souvisí s odchodem psycholožky a etopedky; obě dvě prý některé svěřence naváděly k nekázni tím, že jim podsouvaly, jaká mají práva, a svým chováním prý překračovaly své kompetence. Svěřenci následně měli přestat respektovat personál ústavu a situace prý dokonce gradovala pokusem o vzpouru.
Ústav už má nové vedení
Ústav v Chrastavě povede před konkurzem na nového ředitele speciální pedagožka a psychoterapeutka Soňa Cpinová, bývalá ředitelka Diagnostického ústavu pro mládež a Střediska výchovné péče v Brně.
Podle očekávání ministerstva by měla především napravit vztahy, aby se zklidnila situace a zlepšila atmosféra v ústavu, a posílit individuální přístup k dětem. „Je to člověk, který pětatřicet let pracuje v těchto zařízeních, pracuje s ohroženými dětmi. Osmnáct let byla ředitelkou ústavu v Brně. Je známa tím, že je pro ni v první řadě zájem dítěte,“ prohlásil náměstek ministryně Pícl.
Ředitel ústavu v Klíčově Patrik Matoušů, který náměstka Pícla na jeho inspekční cestě jako odborník z praxe doprovázel, považuje používané metody za demotivující. „V této oblasti pracuji dvaadvacet let. Každé dítě přichází s jiným problémem. Je potřeba, aby se k výchově přistupovalo individuálně,“ řekl. Považuje to za individuální selhání. „Nemyslím si, že by to byla strukturální záležitost, která by měla poskytnout obraz o všech těchto zařízeních,“ doplnil.