Vážně nemocní už by se neměli bát o pojišťovnu. Stát chce dát na léčbu více peněz

Nahrávám video
Pojišťovny by měly dostávat víc peněz na vážně nemocné
Zdroj: ČT24

Zdravotní pojišťovny by měly dostávat víc peněz na léčbu vážně nemocných. Zákon z dílny ministerstva zdravotnictví sněmovna poslala bez úprav do závěrečného schvalování. Pojišťovny by díky předloze neměly odmítat pacienty s nákladnou léčbou. Zároveň by pro chronicky nemocné měly zřizovat nové preventivní programy. Závěrečné čtení čeká poslance nejspíš v lednu. Pokud novela projde, mohly by změny platit od roku 2018.

V současné době dostávají pojišťovny peníze podle počtu klientů a také podle pohlaví a jejich věku. Nový zákon to má změnit. „Peníze se o něco spravedlivěji přerozdělí. Aby pojišťovna, která má více chronických pacientů, podle toho dostávala i peníze,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Změna by měla mít i konkrétní dopad na pacienty. Chronicky nemocní už by se neměli bát, že pojišťovnu neseženou. „Některé menší pojišťovny, i když tvrdí, že to nedělají, si vybírají pojištěnce mladé a zdravé,“ poznamenal předseda sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO).

Částky, které budou pojišťovny na chronicky nemocné dostávat, se budou pravidelně měnit podle toho, jak se budou vyvíjet náklady na jejich léčbu. Poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) to označil za krok správným směrem.

Cukrovka, astma i epilepsie

Mezi nákladné nemoci patří například léčba HIV pozitivních. Výdaje na péči navíc stále stoupají. Podle VZP stojí jeden pacient v průměru 180 tisíc korun za rok. Zhruba osmdesát procent částky jsou náklady na samotné léky, drahé je ale i pravidelné testování nakažených. Chodí se na něj i čtyřikrát ročně.

Chronické nemoci
Zdroj: ČT24

Více peněz by měly dostat pojišťovny i na léčbu epilepsie, cukrovky nebo astmatu. Léčba cukrovky například stojí ročně v průměru necelých 12 tisíc korun na pacienta. VZP se ale stará o více než půl milionu takto nemocných, a tak jsou celkové roční náklady na tuto diagnózu šest a půl miliardy.

Vůbec nejnákladnější jsou pacienti se vzácnými chorobami. V loňském roce byl nejdražším muž s hemofilií. VZP za něj zaplatila téměř 56 milionů korun. Takto finančně náročné klienty mají ale už nyní pojišťovny kompenzovány.

Vážně nemocný Milan pomáhá dětem s handicapem

To, co je z pohledu zdravotních pojišťoven záležitostí peněz, je pro lidi s chronickou nemocí fatální změnou života, které se musejí přizpůsobovat den za dnem. Milanovi Dzuriakovi například v 18 letech lékaři oznámili, že má vadu kyčlí a Bechtěrevovu nemoc.

V Česku má Bechtěreva asi 150 tisíc lidí, převážně mužů. Pacientům postupně tuhne páteř a později hrozí i její poškození. „Ráno mám problém si ve dvaceti letech nazout ponožky,“ popisuje Milan problémy s nemocí. U mladších lidí bývá proces navíc rychlejší.

Kromě biologické léčby pomáhá především pohyb. Milanovi ale zase nesvědčí kvůli kyčlím. Vybral si proto kolo, na kterém v létě jezdí skoro každý den. Navíc se rozhodl svůj boj s fyzickou i psychickou bolestí využít pro dobrou věc. Na kole nebo pěšky brázdí republiku a vybírá tak peníze pro handicapované děti. 

O chronické nemoci plic ví jen třetina pacientů

Šířit povědomí o své nemoci se snaží i Stanislav Kos. Patří k dvěma stům padesáti tisícům Čechů, kteří se léčí s Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Odhaduje se ale, že u nás je takových pacientů až 800 tisíc. Správnou diagnózu tak zná jen asi třetina lidí s plicními problémy. 

Stanislav Kos pracoval 40 let jako plicní lékař a dal si za cíl to změnit. Stojí proto v čele spolku proti plicním nemocem. „Chceme zvýšit povědomí o CHOPN, abychom nabídli pacientům bezbolestné vyšetření spirometrie, aby se dozvěděli, zda je jejich dýchání v pořádku,“ řekl ČT. O závažnosti komplikací totiž rozhoduje včasná diagnóza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 2 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 3 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 12 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 13 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 20 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 22 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...