Praha – Okresní soud v Opavě, který v únoru rozhodl o propuštění útočnice ze Žďáru do ambulantního léčení, zřejmě nepostupoval dostatečně důkladně. Po zběžném prolistování soudního spisu to uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Pokud se podle ní pochybnosti prokážou, přichází v úvahu návrh na kárný postih, a to jak pro státního zástupce, tak pro soudce. Válková bude chtít také vědět, proč Krajský soud v Ostravě, který před dvěma lety rozhodl o ochranné ústavní léčbě, neuložil u takto nebezpečné pacientky zabezpečovací detenci.
Válková dostala spis vražedkyně, soud podle ní nepostupoval důkladně
Příslušný soudní spis dnes na ministerstvo doručil kurýr. Válková podotkla, že není příliš rozsáhlý, takže jí nezabralo tolik času ho zběžně projít. „Po konzultaci i s referenty zdejšího úřadu bohužel dospívám k závěru, že soud zřejmě nepostupoval dostatečně důkladně, když zkoumal, zda pobyt pacientky v případě jejího propuštění bude, či nebude nebezpečný,“ uvedla na brífinku.
Soud vyšel ze závěrů psychiatrické nemocnice, kde probíhala ochranná ústavní léčba. Válková uvedla, že obsáhlý posudek znalce, který ústavní léčbu doporučil, varoval před tím, že je pacientka nebezpečná a agresivní s diagnózou velmi závažného onemocnění. Opavský soud měl rok poté o změně léčby z ústavní na ambulantní rozhodnout (zřejmě) jen na základě krátkého vyjádření opavské léčebny. „Byl to mimořádně závažný případ a zasloužil si mimořádně zvýšenou pozornost. Chybí mi skutečnosti, které by soudce utvrdili v přesvědčení, že to, co psal psychiatr ve svém znaleckém posudku pro účely ochranné léčby, už neplatí,“ prohlásila ministryně.
Sama by předpokládala to, že soud bude žádat výpověď ošetřujícího lékaře nebo další důkazy, například výslech. Nic takového ale spis údajně neobsahuje – a aktivní nebyl ani žalobce. „Státní zástupce nenavrhl dokazování, neodvolal se proti rozhodnutí soudu, všichni se vzdali možnosti podat opravný prostředek, takže usnesení soudu neobsahuje ani odůvodnění,“ upozornila ministryně. „Pochopitelně psychiatři k tomu mohou zaujmout odlišné stanovisko. Za justici ale mohu říci, že tak závažnou otázkou se soud zabýval relativně po krátkou dobu,“ dodala s tím, že podle rozsahu spisu odhaduje délku jednání soudu asi na půl hodiny.
Helena Válková v Událostech, komentářích: „Jestli se prokáže, že si soudce nedostatečně vyžádal odborná vyjádření a spolehl se jen na vyjádření psychiatrické léčebny, pak by to na podání kárné žaloby bylo.“
Opavský soud nechce případ komentovat, prý udělal vše potřebné
Opavský soud výtky ministryně odmítl komentovat - po samotném rozhodnutí o ambulantní péči ale prý udělal vše potřebné. „Zdejší soud zaslal nařízení příslušnému zdravotnickému zařízení v Havířově a vrátilo se nám potvrzeno, s ručně psanou poznámkou: Pacientka zahájila léčbu 4. 3. 2014,“ prohlásil soudce a mluvčí Okresního soudu v Opavě Jaroslav Khul.
Po změně léčby z ústavní, tedy ze čtyřiadvacetihodinové na ambulantní, už potom konkrétní případ převzal okresní soud v Karviné. Psychicky nemocné ženě nařídil soud ambulantní léčbu v Havířově-Podlesí. „Pokud by se problémy vyskytly - to znamená, že by se léčená osoba nepodrobovala řádně léčbě, byla by to psychiatrická ambulance povinna zdejšímu soudu oznámit,“ informoval místopředseda Okresního soudu Karviná Kamil Babušek. To se ale podle soudu nestalo. Žena prý na léčbu docházela a brala i léky.
GALERIE
videogallery_478352
Válková bude chtít také vědět, proč Krajský soud v Ostravě, který před dvěma lety rozhodl o ochranné ústavní léčbě, neuložil u takto nebezpečné pacientky s diagnózou paranoidní schizofrenie zabezpečovací detenci. Vyžádá si proto spis i od tohoto soudu.
Detenční ústavy fungují od roku 2009. Soud do nich může poslat pachatele i doživotně. Léčí se v nich například vrazi s psychiatrickou diagnózou nebo sexuální devianti, u kterých selhává ochranná léčba. Podmínky v zabezpečovací detenci se moc neliší od věznice, soud proto o jejím trvání rozhoduje každý rok znovu. V Česku jsou takové ústavy dva a v současné době je v nich podle Válkové asi 40 chovanců.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček: „Člověk, který už jednou napadl děti, neměl být dát do volného prostředí a měl zůstat pod dohledem, ať už je to v léčbě v psychiatrické nemocnici, nebo v některém z detenčních ústavů.“
Válková: Ošetřující lékaři nezaznamenali v chování ženy nic nápadného
Ministerstvo si vyžádalo i stanovisko lékařů, kteří se o ženu starali po propuštění z ústavu. Pacientka se podle nich pravidelně léčení účastnila a brala i předepsané léky. „V jejím chování prý nezaznamenali nic nápadného, ale není možné teď udělat jednoznačný závěr, když nemáme k dispozici zdravotnickou dokumentaci. Předpokládám, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) si dokumentaci vyžádá,“ poznamenala Válková.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes Válkovou, Němečka a ministra školství vyzval, aby do konce listopadu předložili vládě zprávu, která se bude zabývat možnými pochybeními v této kauze a navrhne systémová opatření. Podle Válkové by mohlo dojít k úpravě trestního řádu. V případě, že by propuštění pacienta z ochranného léčení navrhovalo zdravotnické zařízení, mohl by mít soud nově povinnost vyžádat si posudek ještě od jiného znalce. „Může jinak dojít k tomu, že v zařízení sice pacienta nejlépe znají, ale není tam pohled z vnějšku, pohled někoho nezávislého… Toto by mohlo být jedno ze systémových opatření, které bychom za resort justice navrhli,“ uvedla.
GALERIE
Studenti obchodní školy ve Žďáru, kde došlo k vražednému útoku autor: Luboš Pavlíček, zdroj: ČTK
Útočnici hrozí až výjimečný trest
Šestadvacetiletá žena vtrhla v úterý ráno do střední školy ve Žďáru nad Sázavou a pobodala několik studentů, jednoho smrtelně zranila. Už před dvěma lety přitom pobodala v Havířově vychovatelku. Trestní stíhání ale bylo tehdy zastaveno, protože byla psychicky nemocná. Ocitla se proto v psychiatrické léčebně. Z ní byla ale letos v únoru na základě doporučení lékařů opavské léčebny a po rozhodnutí soudu propuštěna.
Ředitel Psychiatrické nemocnice Opava Ivan Drábek dnes kvůli tragédii rezignoval. Útočnice už byla obviněna z vraždy a braní rukojmích. Hrozí jí trest 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Státní zastupitelství už také podalo návrh na vzetí do vazby.
Paranoidní schizofrenie je zřejmě nejznámějším a nejčastějším typem schizofrenního onemocnění. Postižený trpí bludy, pocity, že je neustále pronásledován, je nesmírně vztahovačný a má tendenci zveličovat nepodstatné projevy svého okolí a považovat je za hrozbu pro svoji vlastní osobu. Převažují halucinace, především sluchové (slyšení hlasů, které se o dotyčném baví, komentují jeho chování, případně mu přikazují). Jeho chování je zapříčiněno nadměrným příjmem informací, mezi nimiž nemocný mozek vytváří nesouvislé spoje a asociace, které poté zodpovídají za bludy, paranoiu i nezvyklé chování.
zdroj: Wikipedia