Svět si připomíná devětadevadesáté výročí konce první světové války a spolu s ním i Den válečných veteránů. Především v některých anglofonních zemích nebo ve Francii má svátek, který připomíná oběti a účastníky válečných konfliktů, široký společenský ohlas, slavil se ale i na pražském Vítkově. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) udělil vysoká resortní vyznamenání a záslužnými kříži ocenil vojáky i ty, kteří o veterány a jejich památku pečují.
Válečné veterány si připomíná Česko i svět. Ministr obrany Stropnický udělil záslužné kříže
Slavnostní akt na Vítkově se uskutečnil pod jezdeckou sochou Jana Žižky za účasti čestných jednotek, historických praporů a představitelů armády i politiků, kteří u památníku položili věnce. Po skončení ceremonie ministr Stropnický udělil celkem šest vyznamenání.
„Úcta k veteránům, úcta ke statečným předkům je strašně důležitá. A je potřeba ji nějakým způsobem kultivovat a připomínat to, že naši dědové a možná i pradědové, skutečně třeba život položili,“ řekl Stropnický.
Křížem obrany státu ocenil Stropnický propagátora projektu „Legie 100“ a obnovy legionářských pomníků Jiřího Charfreitaga, internistu Ústřední vojenské nemocnice Václava Monharta a Danuši Noskovou z ústředí Československé obce legionářské, která se věnuje zlepšování péče o válečné veterány.
Kříž obrany státu in memoriam obdržel československý legionář Jaroslav Květ, který bojoval za druhé světové války na Středním východě, v severní Africe a v řadách samostatné obrněné brigády u Dunkerku. Ocenění dostal i další bojovník od Dunkerku Václav Zahálka. Stejné vyznamenání udělil ministr vojínu Klementu Šťastnému, který byl zabit přesně před 97 lety neznámými civilisty na Těšínsku při dohledu na vytyčování hranice mezi tehdejším Polskem a Československem.
Děkovný list za záchranu života dostali vojáci čestné stráže Robin Student a Jan Háva. Jako hráči Kralup nad Vltavou při říjnovém hokejovém zápase středočeské soutěže poskytli rozhodující první pomoc kolegovi, kterému prořízla brusle hrdlo.
Slavnost na Vítkově doplnil křest knihy o českých vojácích na zahraničních misích Ten druhý život, která v rozhovorech a fotografiích ukazuje, jak vojáci v misích žijí.
Veterány si připomněli i na dalších místech ČR
Den válečných veteránů uctili i na dalších místech Česka. V Ostravě se u památníku Rudé armády sešli zástupci města, kraje a ozbrojených sil. Po úvodním ceremoniálu a kladení věnců uctili všichni přítomní památku veteránů minutou ticha. Na řadu také přišlo mimořádné povýšení novodobého válečného veterána Lukáše Hirky, který byl těžce zraněn při útoku na základnu Shank v Afghánistánu v roce 2012.
Válečné veterány si připomněli i vojáci ze třiačtyřicátého výsadkového praporu v Chrudimi. Vyšli na sedmdesátikilometrový pochod do Nového Města na Moravě. V Brně zase prostranství před sochou vojáka na Moravském náměstí zaplnila tisícovka dřevěných křížků doplňených vlčím mákem. V Olomouci byl při příležitosti Dne válečných veteránů odhalen rekonstruovaný památník Osvobození Rudou armádou.
Při příležitosti Dne válečných veteránů bylo možné už v pátek na řadě míst v zemi koupit jako připomínku vlčí mák, který je jeho symbolem. Lidé v této sbírce, pořádané již třetím rokem organizací Post Bellum, přispívají na nahrávání vzpomínek vojáků do archivu Paměť národa.
Konec války má ohlas hlavně v Británii a Francii
Na veterány se ve světě vzpomíná v den, kdy v roce 1918 vstoupilo v platnost příměří, jež ukončilo boje první světové války. V Česku zatím Den válečných veteránů příliš připomínán není, oficiálně se slaví až od listopadu 2001, v cizině (především v některých anglicky mluvících zemích nebo ve Francii) má ale široký společenský ohlas.
Na Den příměří si Britové připomínají nejen miliony obětí první světové války, ale také druhé světové války a dalších konfliktů. V jedenáct hodin se tak výjimečně rozezněly zvony slavného Big Benu, který v současnosti prochází rekonstrukcí, a pietní akce budou na Ostrovech pokračovat i v neděli, kdy bude ústřední slavnost z balkonu sledovat i Alžběta II.
V Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron při slavnosti na Champs-Elysées položil věnec k soše válečného premiéra Georgese Clemenceaua, který se stal jedním z architektů mírového uspořádání po 1. světové válce. Stejný akt Macron opakoval i u hrobu neznámého vojína u Vítězného oblouku. Ceremonie se zúčastnili i exprezidenti Nicolas Sarkozy a François Hollande.
I ve Varšavě se polský prezident Andrzej Duda zúčastnil slavnosti u hrobu neznámého vojína. Pronesl také projev, v němž mimo jiné připomněl zakladatele nezávislého polského státu po 1. světové válce v čele s maršálem Józefem Pilsudským, pro které „vize svobodného, nezávislého Polska byla důležitější než cokoli jiného“. Oslav se přes napjaté vztahy mezi Varšavou a Bruselem zúčastnil i předseda Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk.