V roce 2022 by měly soudy završit kauzu Davida Ratha či Mostecké uhelné společnosti

Nahrávám video

V plánech české justice pro letošní rok je ukončení několika velkých kauz. Odvolací soud projedná třeba takzvanou druhou větev korupčního případu kolem Davida Ratha. Rozsudek by měl už v první polovině roku zaznít v jedné z nejrozsáhlejších porevolučních kauz –⁠ privatizaci Mostecké uhelné společnosti.

Někdejší hejtman David Rath v takzvané druhé větvi korupční kauzy dostal nepravomocně osmiletý souhrnný trest. O odvolání rozhodne pražský vrchní soud. Expolitik se chce dostat podmíněně na svobodu v první části případu.

Verdikt by měl vynést také Okresní soud pro Prahu východ v případu Bereta. Týká se vynášení informací ze spisů. Obžalobě čelí i pražská žalobkyně Dagmar Máchová.

A Okresní soud v Kladně vynese už druhý rozsudek nad šéfem Lesní správy Lány Milošem Balákem. Obžaloba ho tentokrát viní z toho, že na pozemcích u sídla prezidenta nechal vytěžit 40 tisíc tun kamene a část pod cenou prodal.

Kauza kolem MUS trvá přes dvacet let

Česká justice by měla přijít i s rozhodnutím v případu údajného tunelování a podvodu při prodeji Mostecké uhelné společnosti. Podle obžaloby prodávající Zemanova vláda nevěděla, že menšinový podíl prodává tehdejším manažerům Mostecké uhelné. Soud má i svědectví současného prezidenta.

Hlavní obžalovaný Antonio Koláček už dostal u švýcarského soudu čtyři roky a čtyři měsíce. Teď požaduje zproštění viny. Prodej Mostecké uhelné společnosti patří k nejstarším českým kauzám, policie se případem začala zabývat už v roce 1999.

Evropský soud pro lidská práva zveřejní své rozhodnutí v případu Evy Michalákové

Evropský soud pro lidská práva 20. ledna zveřejní, jak rozhodl v případu Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet v roce 2011 odebrala syny. České televizi to sdělila advokátka ženy Dora Boková. Stížnost Michalákové leží ve Štrasburku už od roku 2017. Soud bude rozhodovat o tom, zda norské úřady odebráním dětí a následným zbavením rodičovských práv porušily právo na rodinný život.

„Rozhodnutí ve věci Evy Michalákové padne 20. ledna. Respektive bude zveřejněno na stránkách soudu,“ uvedla pro ČT Boková. Michaláková se na ESPL obrátila poté, co neuspěla u norského nejvyššího soudu s dovoláním. Pokud by ESPL rozhodl, že došlo k porušení práva na rodinný život, případ by se podle Bokové vrátil do Norska, kde by se muselo zahájit nové řízení.

Michaláková o své syny bojuje už přes deset let. Norská sociální služba Barnevernet nebo také Barnevern rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství. Úřady rodičům odebraly chlapce kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdilo. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině, na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČesko je pro Ukrajinu velký vzor. A to nás i trochu zavazuje, říká Pánek

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.
před 3 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 8 mminutami

Nájemní bydlení se týká pětiny domácností. Na co si dát pozor?

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v roce 2025 v nájmu téměř milion a tři sta tisíc tuzemských domácností. I kvůli rostoucím cenám nemovitostí se nájemní bydlení stává volbou pro stále širší skupiny obyvatel. Například podle průzkumu pro společnost Xella se třetina mladých lidí smířila s tím, že na vlastní byt či dům nikdy nedosáhne. Nájemní bydlení je spojeno i s řadou práv a povinností, které podrobně rozebírá tento článek.
před 1 hhodinou

Američan, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou, je v Praze. Příznaky nemá

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko, není zatím jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 4 hhodinami

Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost. Spoléhala na USA, řekl Pavel

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.
před 9 hhodinami

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
před 10 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...