Pro lidi, kteří nejsou alespoň dva týdny očkováni, je vstupenkou do restaurací nebo na kulturní akce potvrzení o negativním testu. Ukazuje se však, že pravidla, kde je potřeba test, lidé neznají – ostatně i proto, že se průběžně mění. V posledních dnech měli potíže lidé, kteří se při kontrolách v restauracích prokazovali čestným prohlášením o provedeném samotestu. Podle ministerstva zdravotnictví ke vstupu do restaurace ani ubytování v hotelu již nestačí.
V restauracích už nestačí čestné prohlášení o samotestu
Samotest jako průkaz bezinfekčnosti je podle nynějších pravidel přípustný pouze, když si jej host restaurace nebo hotelu udělá na místě. V podnicích také mají zásoby pro případ, že by některý zákazník samotest potřeboval. V restauracích zůstávají však tyto zásoby často netknuté. „Zatím se nám nestalo, že by o to host požádal. Naše zásoba je zhruba desetidenní,“ uvedl provozní vedoucí restaurace Na Michelské Jan Damča.
V hotelu České Žleby podle jeho ředitelky Dagmar Šubové občas samotesty potřeba jsou. Bezinfekčnost podle ní nedokáže potvrdit asi každý stý host.
Podle ministerstva zdravotnictví už neplatí, že je možné také předložit čestné prohlášení o podstoupení testu s negativním výsledkem v práci. „Čestné prohlášení by už být nemělo, protože se přestalo testovat ve školách a podnicích,“ poukázala hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Ministerstvo stále uvažuje i o tom, že restaurace dostanou povinnost testy či dokončené očkování kontrolovat. Zatím je kontroluje policie a hygienici, a to namátkově. Pavla Svrčinová zdůraznila, že s vyhlášením nové povinnosti ministerstvo zatím čeká na stanovisko svého legislativního odboru a Legislativní rady vlády, jestli je v souladu se zákonem.
Testy a cestování: Na Slovensku již nestačí, hrozí to i v dalších zemích
Negativní test je navíc v současnosti potřeba pro cesty do některých zemí. Například na Slovensko ale již nestačí – kdo se chce po příjezdu vyhnout karanténě, musí být očkován. Ministři zahraničí pěti středoevropských zemí na svém úterním jednání dali najevo, že by krajina pod Tatrami nemusela zůstat osamocena.
„Nelze ani stoprocentně vyloučit, že v závislosti na vývoji epidemiologické situace mohou některé sousední státy znovu zavést dočasná omezení přeshraničního pohybu,“ upozornil po jednání český ministr Jakub Kulhánek (ČSSD).
V Česku zatím stačí neočkovaným lidem (respektive těm, kterým neuplynuly dva týdny od poslední dávky vakcíny) po příjezdu ze zahraničí podstoupit test. Někteří si však stěžují, že se výsledky i s velkým odstupem neobjevily v elektronickém příjezdovém formuláři.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale není třeba obávat se, protože hygienici k výsledku testu přístup mají. Že některé laboratoře hlásí výsledky testů pozdě, však považuje za problém.
Sto tisíc testů denně
Testů na covid provedli zdravotníci od loňského září přes třicet milionů, z toho více než 8,5 milionu byly PCR testy. V pondělí jich bylo 102 tisíc, souhrnně prokázaly nákazu 216 lidí. Z preventivních důvodů – tedy například kvůli návštěvě restaurace – se přišla testovat výrazná většina lidí, více než 82 tisíc.
Přes 13 tisíc lidí se přišlo otestovat s epidemiologickou indikací. To znamená, že byli identifikováni jako potenciální rizikové kontakty lidí, u nichž se covid-19 potvrdil. Ostatní poslal na test lékař, protože měli příznaky, které by mohly být projevem této nemoci.
Státní zdravotní ústav na počátku týdne oznámil, že v Česku již převládla varianta delta koronaviru. Vychází z výsledků sekvenací pozitivních vzorků, podle ředitelky ústavu Barbory Mackové je množství sekvenací nyní již dostatečné. V zimě čelilo české zdravotnictví kritice, když se ukázalo, že nedokázalo zaznamenat šíření takzvané britské varianty.
„Laboratoře budou vyšetřovat každá kolem sta vzorků týdně. Je počítáno měsíčně s kapacitou kolem čtyř tisíc vzorků na vyšetření sekvenací,“ upřesnila Macková v Událostech, komentářích nynější stav. Je to podle ní dostatečné množství záložené na celosvětových standardech. Ty podle ní počítají s testováním jednoho z pěti až deseti pozitivních vzorků.
„Nejde sekvenovat úplně všechny vzorky. Je třeba dbát na kvalitu vzorku,“ dodala ředitelka SZÚ.