Praha - Nový program Dobrovolníci v Národním muzeu zapojuje do chodu největší tuzemské instituce svého druhu lidi ochotné nabídnout zdarma svůj čas výměnou za zajímavou práci v podnětném prostředí. Kurátoři vítají každého, od studentů hledajících praxi až po seniory, kteří chtějí smysluplně využít čas. „Je to jedna z dalších příležitostí, kdy to muzeum se otvírá veřejnosti,“ myslí si koordinátorka dobrovolníků v Národním muzeu Ludmila Tůmová.
Dobrovolníci dostanou možnost pracovat na restaurování starých exponátů nebo třeba v knihovně Národního muzea, kde budou mít na starosti údržbu cenných knih a jejich digitalizaci. Někteří se mohou podílet třeba i na přípravě nových výstav. Do projektu už se zapsalo padesát dobrovolníků a další se hlásí. Kapacita omezená není, podle pracovníků muzea rozhoduje zájem.
Den dobrovolnice v Národním muzeu
Restaurování znala Kristýna Strachotová jen z přednášek. Teď se vzácných starožitností konečně i dotýká. „Mám tady soubor bronzových uzd. Je potřeba je uložit tak, aby byla zajištěna jejich ochrana,“ popsala dobrovolnice. Uzdy jsou staré víc než dva tisíce let, a tak s nimi Kristýna zachází velmi opatrně. „Je to docela stresující, když si člověk uvědomí, že mu to může spadnout,“ potvrdila studentka.
Právě muzea a galerie jsou nejčastějším působištěm dobrovolníků v kulturních organizacích, například v případě divadel či operních domů je dobrovolnictví mnohem méně časté. 63 procent muzejních institucí má již s dobrovolníky nějakou zkušenost a 97 % muzeí má zájem o činnost dobrovolníků. Dobrovolná služba v českých kulturních institucích přitom zatím rozhodně není samozřejmostí, často chybí především odvaha začít s dobrovolníky pracovat. Kulturní organizace se často bojí kritického pohledu zvenčí, kmenoví zaměstnanci navíc musí část svého času věnovat zaučování, aby zajistili, že dobrovolníci budou pracovat smysluplně a odnesou si kvalitní zkušenost.
Tradice dobrovolnictví v kultuře má hluboké kořeny v anglosaských zemích. Pro mnoho lidí tam je práce zadarmo samozřejmou součástí života.
Škála činností, kterými mohou dobrovolníci pomoci, je přitom v kulturní sféře obrovská. Často jinak velmi schopné organizaci chybí lidé, kteří ji pomohou zviditelnit a zvýšit povědomí o jejích aktivitách nebo probudit komunitní život organizace. Dobrovolníci mohou vykonávat organizačně administrativní práce, dokumentační a archivační práce, působit jako lektoři, pomáhat kurátorům, často také působí jako kustodi a hostesky.
Motivace pro dobrovolnictví v kulturních institucích je nejrůznější. Muži v produktivním věku často potřebují smysluplnou relaxaci, do muzeí tak míří advokáti, tlumočníci či inženýři. Ženy v domácnosti zase potřebují důkaz toho, že zvládnou i něco víc než uvařit a postarat se o děti. Studenti často hledají praxi a zároveň chtějí pomoci vzniku něčeho dobrého a užitečného. Důchodci pak pomocí v muzeu či divadle tráví svůj volný čas a zároveň se dostanou mezi lidi s podobným zájmem a mohou být užiteční.
Dobrovolnictví v Česku jen kvete
Podle Českého statistického úřadu lidé nezištně odpracují každoročně v neziskových organizacích kolem 45 milionů hodin a odvedou práci asi za 6,4 miliardy korun. Čísla se ale mírně snižují. Ještě v roce 2009 odvedli čeští dobrovolníci práci za více než 6,5 miliardy korun a v roce 2012 to bylo 6,31 miliardy korun. I konečný součet času, který stráví pomocí v těchto organizacích, klesal. V roce 2009 to bylo skoro 47 milionů hodin, o tři roky později jenom 44,69 milionu hodin.
Jak vidí Češi dobrovolnictví?
- 2/3 lidí považují dobrovolnictví za pozitivní
- Jen 1/5 si myslí, že je to něco „divného“
Dobrovolnictví má v různých oblastech jinou míru zakořenění. Například Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Británie slouží jako ukázka zemí, kde se do dobrovolnické práce zapojují víc než čtyři pětiny dospělých. Česko naopak patří mezi státy, kde podíl na počtu obyvatelstva stěží dosahuje jedné pětiny. Nejhůř je na tom ale Bulharsko, Řecko a Itálie, kde vypomáhá jenom méně než deset procent obyvatel.
Definice dobrovolnictví
„Dobrovolnictví jako veřejně prospěšnou činnost chápeme jako ochotu člověka dát část svého času a sil ve prospěch potřebné organizace nebo člověka, aniž by s příjemcem pomoci byl vázán přátelskými či jinými vazbami. Z dobrovolné činnosti má přínos nejen její příjemce, ale i dobrovolník, kterému přináší nové přátelské vztahy, nové zkušenosti a dovednosti, někdy i částečné řešení problému nezaměstnanosti. Oblasti s největším zapojením dobrovolníků v současnosti jsou ekologická oblast, humanitární a lidských práv, sociální a zdravotní, kulturní, sportovní, vzdělávací a oblast práce s dětmi a mládeží.“
Zdroj: Dobrovolnik.cz
