Rozvody rodičů a domácí násilí stále častěji ohrožují děti. Závažných případů ve srovnání s jarní koronavirovou krizí narůstá. Pracovní skupina pod Úřadem vlády se nyní zaměřila na to, jak tyto problémy rozlišovat.
V krizi přibývá domácího násilí. Dopad má i na děti
„Často se stane, že dítě žije v harmonickém prostředí, ale když se ti dva rozejdou (rodiče), tak si začnou dělat naschvály a tahají se o dítě i fyzicky mezi dveřmi,“ popsala Kateřina Bělohlávková z oddělení prevence kriminality ministerstva vnitra.
Jak rozeznávat spory a domácí násilí řešili psychologové, právníci i stát. „Instituce často zaměňují násilí za to, že se jedná o problém v komunikaci, že se ti dva nemohou dohodnout,“ upozornila psycholožka Branislava Marvánová Vargová. Při rozvodu jde o co nejrychlejší dohodu. U domácího násilí dítě potřebuje hlavně ochranu.
Psychické a následně i fyzické násilí zažívala paní Alena 11 let. „Vše se odehrávalo před dětmi. Nepřiměřené trestání jsme pak dělali oba, když na mě řval a děti to vyhrocovaly, tak jsem se neudržela, dostaly na zadek,“ vzpomínala bývalá oběť domácího násilí.
Nakonec se čtyřmi dětmi utekla. Pomohli jim prarodiče i sociální pracovníci. „Mně pomohlo, že jsem si udržela práci. Zároveň jsem viděla na dětech, že už nejsou zakřiknuté,“ řekla Alena.
V době koronavirové krize jsou služby pro oběti domácího násilí otevřené. Ohrožení se mohou obrátit například na Centrum Locika. „Děti musí přestat být objektem boje nějakých institucí a rodičů,“ zdůraznila ředitelka Lociky Petra Wünschová.
Od září se na centrum obrátilo 250 lidí. Dříve to bylo 300 dětí ročně. Nově se ozývají i přes chat. V dalších organizacích se poptávka zvýšila o 60 procent.
Podle dat Českého statistického úřadu loni soudy rozvedly 24 tisíc manželství, což se dotklo více než 22 tisíc dětí. Zároveň statistiky zaznamenaly 2500 případů domácího násilí. Na policii se ale obrátí jen část obětí.