Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové kvůli restituci takzvaného Bečvářova statku tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Uznal ji vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Stejně rozhodl pražský městský soud již loni, verdikt však zrušil Nejvyšší soud. Žena vinu od počátku odmítá.
Senát změnil rozsudek, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu korun. Zrušil také nepravomocné rozhodnutí o zabrání pozemků neoprávněně vydaných restituentům. Podle předsedy odvolacího senátu Jiřího Lněničky se neprokázalo, že by se bývalá úřednice obohatila. Nejednala úmyslně.
Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Janem Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun.
Benešová vstoupila do procesu přiznávání restitučních nároků podle Lněničky až v polovině, kdy již některá Horákova rozhodnutí schválil její předchůdce v úřadě. „Nesplnila povinnost, když věřila, že ta rozhodnutí jsou správná, a podepsala je,“ uvedl předseda senátu. Zároveň jí ale podle něj nelze prokázat úmysl.
Soudce také odmítl některé závěry Nejvyššího soudu, podle kterého bývalá úřednice spáchala více trestných činů. „Prakticky pětkrát opakovala stejnou chybu,“ uvedl Lněnička. Ani s tím však Benešová nesouhlasí. Novinářům řekla, že jednala na základě právních závěrů ministerstva zemědělství, podle kterých byla restituce oprávněná. Soudy by se podle ní měly zaměřit právě na tehdejší zástupce ministerstva zemědělství a financí. Dovolání proti verdiktu žena zváží poté, co dostane rozsudek. Stejně se vyjádřil i státní zástupce.
Jednání z nedbalosti
Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, již odvolací senát projednal dvakrát. Nejprve ho loni v květnu osvobodil, Nejvyšší soud však verdikt po dovolání zrušil. Letos v únoru pak pražský vrchní soud muži uložil tříletý podmíněný trest s dvouletým odkladem. Výrazně tak zmírnil prvoinstanční verdikt. Podle odvolacího senátu někdejší úředník při přiznání pozemků neoprávněným osobám nejednal úmyslně, nýbrž z nedbalosti. I proti tomuto rozsudku se nejvyšší státní zástupce dovolal.
Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Je to jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlá území
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například Hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.
