Na Riegrově náměstí u hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové začala demolice cyklověže. Práce jsou naplánované přibližně na měsíc, řekl Rudolf Bernart z firmy Systematica, která cyklověže staví. Hradec Králové je prvním městem v Česku, kde v roce 2013 parkovací prosklená věž pro kola začala fungovat, a také první, kde zmizí. Od loňského června byla kvůli sporu města s výrobcem mimo provoz.
„Začínají se sundávat skla. Příští týden začneme demontovat ocelovou konstrukci. Pak se budeme prát se základem, abychom to tam uvedli do původního stavu. Část rozebrané věže půjde do šrotu, zbytek skončí ve skladu. Vývoj za tu dobu postoupil,“ uvedl Rudolf Bernart.
Věž, která vznikla před hotelem Černigov na dvou pozemcích, na městském a na pozemku majitele hotelu, si za dobu fungování získala značnou oblibu. Za pět let podle výrobce využilo věž téměř 150 tisíc lidí a v průměru byla využitá z více než 70 procent. „Od začátku jsme se snažili ten projekt nastavit tak, aby to bylo lidové vůči cyklistům, aby si vlastně sedli na kolo a nesedali do aut,“ řekl spolumajitel kolárny Bernart.
Za současnou situaci podle něj může město. Osmiboký tubus ze skla a oceli, který nabízel místo pro více než 110 kol, musel pryč kvůli plánované demolici hotelu.
Předchozí vedení radnice konstruktérům slíbilo, že město od nich cyklověž koupí a přesune jinam. To se ale nestalo. „Ta věc jako taková by se musela soutěžit a minulé vedení radnice nedosáhlo se soukromým vlastníkem dohody na tom, za jakou cenu,“ uvedl náměstek primátora Hradce Králové Jiří Bláha (ODS).
„Věc lze vstřícně řešit i nadále. Je to o tom, že by pan Bernart také stáhl žalobu, kterou na město podal,“ uvedla náměstkyně primátora Věra Pourová (ANO).
„Byli jsme domluveni s městem, že za dobu provozu věže najde náhradní umístění a někam ji přesune. To se ale nestalo,“ řekl Bernart. Podle něj se ani po volbách situace nezměnila. „Ani od nového vedení (radnice) nevidím snahu problém řešit,“ dodal.
Radnice výtky odmítá. Podle zástupců města nebylo možné pro její umístění u vlakového nádraží nalézt vhodné pozemky. „Důvody nebyly na naší straně . Město v roce 2017 přijalo usnesení o odkupu cyklověže, ale za podmínky, že vlastník věže, společnost Systematica, doloží takový právní vztah k pozemkům, které provoz zařízení dále umožní, což se nestalo,“ prohlásil primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Zatímco město s využitím vlastních pozemků pro účely provozu cyklověže souhlasilo, majiteli cyklověže skončila smlouva o výpůjčce s majitelem hotelu. Pozemek majitele hotelu bylo možné pro účely cyklověže využívat do konce března, uvedla v prohlášení radnice.
V Hradci mohou lidé od roku 2015 využívat také cyklověž se 118 místy pro kola na Brněnské třídě u obchodního centra. Další v Královéhradeckém kraji začala v létě fungovat v Trutnově a připravuje se výstavba další v Jaroměři v prostorech nového autobusového nádraží u vlakové stanice. Podle Bernarta funguje v Česku přibližně patnáct parkovacích věží pro kola a dalších osm se připravuje.
Konstruktéři už v Česku a na Slovensku otevřeli 17 koláren, které mají patentově chráněné. V Trutnově, Lysé nad Labem, Jaroměři, Trnavě. Další chystá Prostějov i Bratislava. O cyklověž tohoto typu teď projevilo zájem taky město Melbourne v Austrálii.
S historicky první se však musí cyklisté rozloučit.
