V Česku žije 3476 dětí a mladistvých, kteří jsou zatíženi exekucí. Z nich je 2200 mladších patnácti let. Vyplývá to z aktuální statistiky Exekutorské komory. Ministerstvo spravedlnosti situaci analyzuje a chystá změnu po vzoru jiných evropských zemí. Ještě tento týden však hodlá čtveřice poslanců představit vlastní návrh novely občanského zákoníku, která by měla nezletilým dlužníkům zásadně pomoct. Odpovědnost za jejich dluhy by přešla na rodiče. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval redaktor Jan Novák.
V exekuci je tři a půl tisíce dětí, většině ještě nebylo ani 15 let
OPRAVA (8. 4. 2019): Původně uvedený údaj o počtu dětských dlužníků (6175) vycházel z nesprávných dat poskytnutných Exekutorskou komorou. Komora se za chybu omluvila a údaj upřesnila – ke konci letošního března bylo proti nezletilým vedeno 3476 exekucí, z toho 2200 proti dětem mladším 15 let.
„Musíme si uvědomit, že se nebavíme o několika málo tisících exekucí. Tady se bavíme o desítkách tisíc exekucí, které jsou vedeny proti někomu, komu vznikl dluh v době, kdy mu ještě nebylo 18 let,“ říká expert na exekuce ze společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.
Podle advokátky zastupující děti v exekuci Aleny Vlachové jde veskrze o případy dětí, které mají smůlu na nezodpovědnost rodičů. „Úplně na začátku se to stane tak, že dítě má smůlu, že má rodiče, kteří o něj řádně nepečují a neplní své povinnosti,“ shrnuje zkušenosti advokátka Vlachová.
Ministerstvo spravedlnosti situaci analyzuje. „Co se týká dětských dluhů, tam skutečně analyzujeme a připravujeme úpravu zejména občanského zákoníku, kde se zřejmě inspirujeme právní úpravou některých dalších zemí, třeba Německa nebo Rakouska,“ konstatuje náměstek sekce legislativní Michal Franěk.
S řešením by však mnohem dříve mohli přijít zákonodárci. Už tento týden se chystají čtyři z nich – z různých stran a hnutí – představit vlastní návrh novely občanského zákoníku. Podle ní by měla přejít odpovědnost za dluhy nezletilých a dětí na jejich rodiče.
„Exekuce vedená například proti dvouletému dítěti je něco, co asi většina lidí ani nechápe, že je možné,“ říká jedna z předkladatelů Kateřina Valachová (ČSSD). Poslanec Pirátů Lukáš Kolařík zdůrazňuje, že když tyto děti dosáhnou dospělosti, okamžitě dostanou jako dárek k osmnáctinám jednu nebo více exekucí.
Patrik Nacher (ANO) považuje rozsah zadluženosti těchto čerstvých dospělých za nepřijatelný pro civilizovanou společnost. „Jejich dětství a dospívání je zatížené takovým balvanem, který pak tyto děti a dospělí nedokážou vyřešit za celý život,“ upozornil v pořadu 168 hodin poslední z předkladatelů Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Bez peněz na jízdné i na pokutu
Jak se může mladý člověk dostat do exekuce, ilustruje případ Michaely z Plzně, který pořad 168 hodin zmapoval. S rodiči bydlela po různých azylových domech. „Otec nebyl zrovna nejlepší a mamina byla na všechno sama, vlastně na čtyři děti,“ popisuje rodinnou situaci.
Děti dojížděly do školy autobusem, na jízdenky ale nedostávaly peníze. První pokutu za jízdu načerno dostala Michaela v sedmi letech. „Přišla jsem domů, dala rodičům pokutu, že mě chytil revizor, ale rodiče s tím nemohli nic dělat, protože neměli na to, aby zaplatili,“ říká Michaela.
Navíc si v jejích deseti letech vzal její otec u operátora paušál na telefon, který používal, ale neplatil. „Šlo to všechno na moje jméno, protože on tam byl vlastně uvedený jenom jako zákonný zástupce. Jinak to šlo na mě,“ přibližuje. Dluh jí vznikl také v knihovně. Dluh za jízdy načerno se vyšplhal na 100 tisíc, za operátora a knihovnu k tomu přibylo dalších 30 tisíc.
Sto třicet tisíc korun dluhů na prahu dospělosti se Michaela snaží splácet od svých 16 let. „Člověk se s tím musí naučit žít, protože vlastně žije z ničeho. Dře strašně, aby se všechno zaplatilo, ale přitom z toho nemá nic. Kolikrát když jsem šla do práce a přišla jsem domů vyřízená, že jsem dělala třeba dvanáctky, a pak, když mi přišla výplata, jsem zjistila, že mi vlastně všechno vzali. A to jsem dělala přesčasy a všechno, aby se to prostě zaplatilo,“ říká Michaela o svém případu.
Zbývá jí už jen několik měsíců a bude bez dluhu. „A prostě nebudu mít nic na ramenou a budu o dost lehčí,“ uzavírá.