Praha - V Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování – tzv. stalkingu. Za prvních sedm měsíců letošního roku lidé oznámili už 315 případů. Za celý loňský rok to přitom bylo 485 případů. A roste i počet pravomocně odsouzených pachatelů – od roku 2010 už soudy potrestaly skoro 670 pachatelů. Za mřížemi skončilo kvůli stalkingu 86 lidí.
Trestný čin stalking je poměrně nový, v českém právním řádu se objevil až od počátku roku 2010. Média se ale tomuto problému věnují poměrně obšírně. „Nárůst počtu hlášených případů je proto dán jednak zvýšenou medializací tohoto problému, včetně určitých rad a návodů, jak čelit stalkingu. Navíc i policie našla během tří let cestu, jak tento fenomén řešit,“ vysvětloval ve studiu ČT24 soudce Tomáš Durdík, který je zároveň viceprezidentem organizace Bílý kruh bezpečí.
Se stalkingem se podle průzkumů setkala každá čtvrtá Češka a téměř každý osmý Čech. Jde o opakované a stupňované obtěžování: agresor třeba bombarduje svou oběť textovými zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými dárky. Psychologové to označují za psychoteror. Pachatel pak také často ničí věci svého objektu a vyhrožuje mu napadením či smrtí.
Tomáš Durdík ale upozorňuje, že ne každý nevyžádaný projev je z pohledu trestního práva stalking: „Tím dělítkem by asi byla nějaká obsažená výhrůžka nebo předchozí negativní zkušenost s chováním agresora, kdy stalker např. poškodil věci nebo postiženého napadl.“ Jinak existuje celá řada organizací, které pomáhají obětem trestných činů, mimo jiné i Bílý kruh bezpečí. V mnoha případech je proto lepší se obracet na ně místo policie.
Senátor Marcel Chládek chtěl zpřísnit tresty za stalking, především chtěl zvýšit maximální trest vězení z jednoho roku na dva. Senátor chtěl z trestního zákoníku vypustit také podmínku pro potrestání, podle níž pronásledování musí u oběti „vzbudit důvodnou obavu“ o život či zdraví. Pro svůj návrh ale nezískal podporu v ústavně-právním výboru, a proto svůj návrh stáhl.
