Praha - Ministerstvu spravedlnosti se v rámci českého předsednictví podařilo všechno, co si na jeho počátku předsevzalo. Tvrdí to ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, podle níž se z hlediska jejího úřadu nenaplnily obavy, že nová vláda Jana Fischera nedokáže zvládnout "rozběhnuté" předsednictví. O svém působení v čele EU mluvila také v Interview ČT24. "Mám pocit, že to nejdůležitější, to, co je nejvíce vidět, zůstalo na mně. Taková hvězdička, výkladní skříň, kde se ukazuje, čeho jsme za šest měsíců dosáhli," uvedla Kovářová s tím, že vlastně "slízla smetanu".
Kovářová připomněla zásluhy svého předchůdce Jiřího Pospíšila (ODS). Na dnešní bilanční tiskové konferenci vyzdvihla vyjednaný pokrok v oblasti e-justice a v problematice uzavírání dvoustranných dohod se třetími státy. Agendu se podle Kovářové podařilo zvládnout především díky kvalitnímu týmu odborníků. „Díky nim to vůbec nebylo znát. Rozhodně jsme neudělali ostudu,“ shrnula dnes ministryně. Ministerstvo uspořádalo v rámci českého předsednictví celkem 63 akcí, z toho 53 formálních pracovních jednání.
Jednou z oblastí, na níž se ministerstvo v rámci českého předsednictví zaměřilo, byla příprava evropského portálu e-justice, který by měl propojit justiční portály všech členských států EU a postupně zajistit přístup do trestních, insolvenčních a obchodních rejstříků, katastrů nemovitostí či do evropské databáze tlumočníků a překladatelů. Portál má být slavnostně spuštěn 15. prosince ve Stockholmu. Právě Švédové po Češích předsednictví přeberou.
S e-justicí souvisí také využívání přeshraničních videokonferencí, k němuž ministerstvo připravilo několik manuálů. Podle úřadu videokonference přinášejí zrychlení a zjednodušení soudního řízení, některé státy je navíc využívají i pro výslechy ve věznicích, čímž zmenšují riziko při transportech vězňů. Videokonference také snižují stres vypovídajících svědků, především dětí.
Úspěchem je konec dvojího trestního stíhání
Za další úspěch pokládá ministryně podpis rámcového rozhodnutí, které má zabránit dvojímu trestnímu stíhání téže osoby v různých státech. Justičním orgánům by nově vznikla povinnost kontaktovat orgány jiných členských států, pokud by se domnívaly, že v těchto státech by mohlo být vedeno souběžné trestní řízení. Evropský parlament by měl k rozhodnutí zaujmout stanovisko pravděpodobně v říjnu.
Česko podle Kovářové pokročilo také ve vyjednávání toho, aby členské státy za určitých podmínek uzavíraly dvoustranné smlouvy se třetími státy v oblasti, kde doposud existovala výhradní pravomoc společenství. Náměstek ministryně Tomáš Boček uvedl, že jde o průlomový krok, protože je to vůbec poprvé, kdy se kompetence přenesou ze společenství zpět na členský stát.
Státy by pak mohly sjednávat smlouvy upravující například uznání rozhodnutí o rozvodu mezinárodních manželství, svěření dětí do péče rodiče žijícího v jiném státě či přeshraniční určení a vymáhání výživného. Ministerstvo očekává, že po formálním schválení vstoupí nařízení v účinnost do konce letošního roku.
Předsednictví se věnovalo také projednávání dvou návrhů, které v EU chtějí zvýšit ochranu před sexuálním zneužíváním dětí a obchodováním s lidmi. Návrhy zavádějí nové trestné činy a zvyšují horní hranici trestní sazby až na 12 let.
V oblasti obchodního práva se podařilo novelizovat směrnici týkající se fúzí a rozdělení akciových společností. Návrh například umožňuje společnostem využít internetové stránky pro uveřejňování dokumentů a e-mailovou poštu pro zasílání dokumentů. Díky tomu prý společnosti ušetří až 165 milionů eur, tedy přibližně 4,3 miliardy korun ročně.
České republice se také podařilo sjednat novelu směrnice o znečištění z lodí, která zavádí trestněprávní postih. Jejím cílem je chránit moře před závažnými ropnými haváriemi.
