Ústavní soud: Volby proběhnou v plánovaném termínu

Brno – Termín prezidentské volby, jejíž první kolo je naplánováno na 11. a 12. ledna, zůstal nezměněn. Ústavní soud tak nevyhověl stížnosti senátora a neregistrovaného kandidáta Tomia Okamury, který žádal o odklad voleb.

„Volby v plánovaném termínu v příštím týdnu mohou proběhnout,“ sdělil generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Žádný ze soudců 13členného pléna neuplatnil odlišné stanovisko. Pro Okamuru to znamená, že se o post hlavy státu ucházet nemůže. „Volby proběhnou v pátek bez Tomia Okamury,“ upřesnil Langášek. To ČT potvrdil i profesor ústavního práva z PF UK Václav Pavlíček.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb a dá se říci, že tam šlo mimo jiné o posouzení stavu, ve kterém je příprava voleb, a veřejného zájmu na jejich konání,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Usnesení Ústavního soudu zde.

Kromě odložení voleb Okamura žádal také zrušení ústavní podmínky 50 000 podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Řízení o této části stížnosti dále pokračuje, sdělil Langášek. Už dříve avizoval, že kvůli časové tísni soudci nemohou rozhodnout dnes o všem bodech Okamurovy stížnosti. 

Výhradami proti právní úpravě přímé volby se Ústavní soud může zabývat, i když volby nechá proběhnout podle současných pravidel.

Případný zásah ústavních soudců by se tak projevil až v příštích volbách. Na legitimitu zvolení nového prezidenta by to nemělo přímý vliv.

„Ústavní soud se správně vyhnul tomu, aby musel rozhodovat v nějakém časovém stresu. Může celou věc posoudit se znalostí řady dalších okolností včetně třeba i porovnání se zahraničními úpravami,“ řekl k tomu Pavlíček.

V Okamurově návrhu našli soudci formální nedostatek. Okamura původně navrhl soudu, aby prostřednictvím „předběžného opatření - odložení vykonatelnosti“ zneplatnil rozhodnutí, jímž předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) stanovil termín voleb. Přitom v samotné stížnosti nenavrhl zrušení tohoto Štěchova rozhodnutí, což je podle zákona o Ústavním soudu podmínka pro případný odklad vykonatelnosti. Teprve ve čtvrtek Okamurovi lidé stížnost doplnili a ve sporném místě přeformulovali, k odkladu voleb to ale už nestačilo. „Podmínky pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí předsedy Senátu, respektive na předběžné opatření, jímž by byla volba prezidenta republiky odložena, splněny nejsou,“ stojí v usnesení. Soudci zároveň zdůraznili, že Okamura neupřesnil, jak rozhodnutí předsedy Senátu o termínu voleb zasáhlo do jeho základních práv a svobod.

Další tři stížnosti soud zamítl pro neopodstatněnost

Soudci na dnešním neveřejném jednání řešili i stížnosti, které podali někdejší disident Petr Cibulka, Jiří Kesner a Anna Kašná. Ti chtěli rovněž kandidovat na hlavu státu, ale nezískali dostatek podpisů. Plénum Ústavního soudu jejich stížnosti zamítlo pro zjevnou neopodstatněnost a dál se jimi zabývat nebude. Ani k těmto třem usnesením nebylo uplatněno žádné odlišné stanovisko. 

Plénům ústavního soudu čítá 13 soudců, koncem ledna jejich počet klesne na 12. Ke zrušení jakékoliv právní normy nebo její části je potřeba devět soudců.

Okamuru k rozhodnutí podat ústavní stížnost motivoval verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který zkoumal rozhodnutí ministerstva vnitra. Okamura sice nasbíral víc než padesát tisíc podpisů nutných ke kandidatuře na hlavu státu, po odečtu neplatných hlasů ale jejich počet klesl pod tuto hranici a vnitro ho do dalších bojů o Hrad nepustilo. Přepočet chybných hlasů vyhodnotil NSS jako nezákonný, avšak po opravě měla dostatečný počet hlasů pouze další neúspěšná žadatelka Jana Bobošíková, kterou NSS nařídil vnitru zaregistrovat. 

Při posuzování ústavnosti zákona ale sedmičlenný volební senát NSS nebyl jednotný. Rozhodl kladně s pomocí čtyř členů ze sedmi. Podle soudců Josefa Baxy, Jana Passera a Radana Malíka není zákon o volbě prezidenta v souladu s ústavním pořádkem ČR a volební senát měl řízení přerušit a věc předložit Ústavnímu soudu.

O hlasy voličů se v přímé volbě prezidenta nyní uchází devět kandidátů. Tři z nich získali nominaci od zákonodárců, šest jich nasbíralo podpisy občanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sociálním službám dle asociace chybí až dvě miliardy, resort pošle méně

Na provoz domovů pro seniory a dalších podobných zařízení chybí v rozpočtu až dvě miliardy korun. Sumu vyčíslila Asociace poskytovatelů sociálních služeb s tím, že bez doplnění peněz hrozí v krajním případě výpovědi pečovatelkám nebo krácení jejich odměn. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slibuje, že teď do systému pošle miliardu a čtyři sta milionů.
před 20 mminutami

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 10 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 15 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 17 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 22 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15
Načítání...