Brno – Soudy ani nadále nebudou přezkoumávat případy, kdy se úřady rozhodnou neudělit vízum. Ústavní soud totiž zamítl návrh na zrušení části zákona o pobytu cizinců, která to ve většině případů neumožňuje. Návrh na zrušení paragrafu podal Nejvyšší správní soud, podle kterého je rozhodování státní správy bez možnosti soudního přezkumu netransparentní a v některých případech může vést ke korupci.
Zákon v současnosti dovoluje soudně přezkoumat rozhodnutí o neudělení víza jen u rodinných příslušníků občanů Evropské unie. Ostatní cizinci nemají proti rozhodnutí prakticky žádnou možnost obrany. Podle NSS jde o rozpor s právem na soudní ochranu.
Ústavní soud ale zdůraznil, že soudy mohou přezkoumat alespoň následné správní rozhodnutí o vyhoštění, což je klíčový krok pro případné opuštění Česka. Přímým důsledkem rozhodnutí o neudělení víza totiž není nucený návrat do domovského státu. Ten následuje až po správním vyhoštění. „Bez vydání tohoto rozhodnutí nelze cizince vydat do domovského státu. Bude-li tak v budoucnu rozhodnuto, má cizinec zajištěn přístup k soudní ochraně prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí o udělení správního vyhoštění,“ stojí v nálezu senátu se zpravodajem Jiřím Nykodýmem.
Nejvyšší správní soud se konkrétně zabývá případem ženy z Iráku, která spolu s příbuznými žije v Česku. V roce 2008 ale nedostala vízum k dlouhodobému pobytu. Podala proto žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji však odmítl - zákon podobné žaloby neumožňoval. Následovala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který vyhověl podnětu Iráčanky a obrátil se na Ústavní soud s návrhem na zrušení sporné části zákona.
Od doby, kdy Iráčanka požádala o azyl, se sporné ustanovení zákona o pobytu cizinců mírně změnilo. Podle Nejvyššího správního soudu však jeho podstata zůstala stejná. NSS proto požádal Ústavní soud o zrušení nyní platné úpravy, anebo alespoň o zpětné vyslovení neplatnosti starého znění normy. Ani jednomu z návrhů ale Ústavní soud nevyhověl.
Podle ústavních soudců případ Iráčanky nasvědčuje tomu, že systém jako takový neselhává a že lidé, jimž ve vlasti hrozí nebezpečí, Česko nuceně neopustí. Iráčance vízum vypršelo v roce 2008, ale stále je v Česku a pokouší se legalizovat svůj pobyt využitím možností, jež jí dává zákon o pobytu cizinců a azylový zákon. Řízení o správním vyhoštění skončilo v počátcích kvůli stanovisku ministerstva vnitra k bezpečnostní situaci v Iráku. „Nic nenaznačuje, že by nastavený model selhával,“ uzavřel soud.
