Praha – Ústav pro studium totalitních režimů musí řešit další spory. Část historiků je nespokojená s poměry a na protest odešla nebo odchází. Tvrdí, že pod vedením nového šéfa Daniela Hermana ústav nevěnuje dostatečnou pozornost vědě a do funkcí se vrátili lidé spojení s prvním ředitelem Pavlem Žáčkem. V úterý zasedá rada ústavu. Odchody historiků tak zřejmě budou jedním z ožehavých témat.
„Necítím dostatečnou podporu, nemám pocit, že by byla výzkumná činnost řazena mezi priority,“ domnívá se historik Lukáš Cvrček, který chce spolu se svým kolegou Lukášem Vlčkem z ústavu odejít. Oba patří mezi pět špičkových historiků, kteří za poslední dobu odešli nebo odchází. Další o tom uvažují. „To, jak se nové vedení chovalo k lidem, kteří podporovali předchozí ředitele, jakým způsobem se s nimi zachází nebo jaké jsou jim kladeny překážky, s tím se absolutně neztotožňuji,“ řekl Vlček ČT.
Odcházející historici kritizují nejen přijetí Žáčka jako poradce, ale i další nové funkce pro lidi spojené s jeho érou. Vše se odehrává v době, kdy výdaje na publikování vědeckých dokumentů omezují škrty. „Řada lidí v ústavu má neúměrné platy, laťka je tam nastavená hodně vysoko, což by podle mého názoru bylo v pořádku, kdyby ústav odváděl kvalitní práci, ale podle mého soudu je těch výstupů hrozně málo,“ domnívá se členka Rady ÚSTR Petruška Šustrová.
Kritikům vadí i to, že ústav na úkor zkoumání minulosti upřednostňuje digitalizaci dokumentů, kterou pro nesystémovost kritizovala také komise archivářů. S tím ale Herman nesouhlasí. Ústav byl podle něj zřízen právě proto, aby zpřístupňoval dokumenty represivních složek, „a aby prováděl vědeckou činnost, to znamená, tyto věci se doplňují a nejdou proti sobě“.
Herman je čtvrtým ředitelem za necelé tři roky existence ústavu. Vnitřní spory, vyostřené po odvolání zakladatele Pavla Žáčka, se podle něj už podařilo stabilizovat. Odpůrci se ale ozývají i na webových stránkách, kde kritizují třeba hospodaření nebo úroveň vědecké práce.
