Brno - Ústavní soud se dnes v mnohaleté při postavil na stranu muže, který v roce 1993 nakoupil na předváděcí akci nádobí, ale od smlouvy později odstoupil. Firma po něm přesto u soudů vymáhala asi 42 tisíc korun plus úroky. Podle ÚS je třeba spotřebiteli poskytnout větší ochranu. Okolnosti i obsah smlouvy svědčí o tom, že kupující byl oproti prodejci v nevýhodě. Případem se tak musí znovu zabývat odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem, který původně rozhodl ve prospěch prodejce. Tentokrát je ale vázán právním názorem ústavních soudců.
Smlouva s firmou Zepter měla podle ústavní stížnosti několik sporných bodů. Kupující měl například povinnost vypočítat si výši jednotlivých měsíčních splátek podle aktuálního měnového kurzu německé marky a české koruny. Protihodnotu by navíc obdržel až po zaplacení poslední splátky. Žalobu firma podala až těsně před uplynutím promlčecí lhůty. Muž tak žil několik let v domnění, že firma akceptovala jeho odstoupení od smlouvy, jehož doručení se však u soudů nepodařilo po letech prokázat.
Výrok Ústavního soudu:
„Celkové okolnosti uzavření smlouvy, samotná smluvní ujednání, ale i 'obecně' známé obchodní praktiky žalobce napovídají tomu, že stěžovatel jednal v důvěře v prezentované informace a byl v postavení, které je hodno zvýšené ochrany.“
Jako soud prvního stupně řešil případ Okresní soud v Ústí nad Labem. V roce 2006 rozhodl, že smlouva je absolutně neplatná kvůli rozporu s dobrými mravy. Soud prvního stupně také označil za „svérázný“ postup firmy, která žalobu podala po třech letech od splatnosti poslední splátky. Krajský soud v Ústí nad Labem ale v roce 2007 rozsudek zrušil a rozhodl ve prospěch prodejce. Uvedl, že smlouva je určitá, srozumitelná a dobrým mravům neodporuje. Měnová doložka prý neodporuje zákonu o cenách ani zákonu na ochranu spotřebitele a jde o dovolené ujednání v rámci smluvní volnosti. Verdikt potvrdil také Nejvyšší soud.
Při uzavření smlouvy je využíván moment překvapení a nezkušenost
Ústavní soud se opakovaně zastává lidí, kteří se na prodejních prezentacích pod tlakem dealerů zavážou k odběru zboží a později nemohou kvůli nevýhodným podmínkám od smluv odstoupit. Nabídka zboží je při prezentacích často spojena s výlety či podáváním jídla. ÚS například zdůraznil, že podnět ke smluvnímu jednání v podobných případech vychází zpravidla od dodavatele, přičemž spotřebitel není na smluvní ujednání připraven. Při uzavření smlouvy je využíván moment překvapení a nezkušenost spotřebitele.
Režim spotřebitelských smluv už od roku 2001 upravuje novela občanského zákoníku, která zajistila harmonizaci českých norem s evropským spotřebitelským právem.
Předváděcí akce na nádobí byly hitem hlavně v 90. letech. Řada sporů ale skončila až u Ústavního soudu. Podle serveru Novinky.cz dal například v červnu 2009 za pravdu ženě, po níž Zepter požadoval zaplatit více než 32 000 korun, i když od smlouvy téměř ihned odstoupila a hrnce nikdy neviděla. Podle verdiktů nižších soudů měla částku zaplatit, jejich rozsudky ale ÚS zrušil. Postup byl stejný jako ve výše uvedené kauze. Firma na odstoupení od smlouvy nereagovala, její zástupce se ozval až o dva roky později, kdy mělo být nádobí splaceno, a dožadoval se jak zaplacení kupní ceny, tak i pokuty.
Žena se ale nedala, společnosti nic nezaplatila a věc tak skončila u soudu. Prodejce tam poukazoval na část kupní smlouvy vyhotovené malým písmem, kde se specifikovaly smluvní pokuty a podmínky. „Byla to klíčová ujednání pro kupujícího a přitom to vypadalo jako nedůležitá poznámka pod čarou,“ upozornil tehdy soudce zpravodaj Vojen Güttler.
ÚS se zastal zákazníka v podobném sporu už v roce 2007. Zepter tehdy požadoval téměř 40 000 korun po muži, který si nádobí koupil na prodejní akci. Doma ale jeho manželka zjistila, že cena za hrnce není v korunách, ale v markách. Muž sice hned kontaktoval prodejce a oznámil mu, že od smlouvy odstupuje, ten se přesto po dvou letech ozval a nárokoval si zmíněnou částku.
