Až stovky uprchlíků nastoupí na podzim na české vysoké školy k dlouhodobému studiu. Doposud většinou docházeli na univerzity pouze jako výměnní studenti. ČT to zjistila oslovením jednotlivých vysokých škol. Pouze část z ukrajinských vysokoškoláků se podle univerzit rozhodla vrátit na Ukrajinu.
Na Vysokou školu ekonomickou (VŠE) nastoupilo od začátku války čtyřicet uprchlíků jako výměnní studenti čili freemoveři. Ve studiu na univerzitě budou pokračovat i v příštím školním roce, už ale jako plnohodnotní studenti. „Nabídku studia na VŠE využila drtivá většina současných freemoverů. Budou studovat zejména na Fakultě mezinárodních vztahů, která jim promine poplatek za studium v anglickém jazyce, a na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci,“ vysvětluje mluvčí VŠE Martina Mlynářová.
Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze se pro uprchlíky budou přijímací zkoušky ke standartnímu studiu konat až v srpnu a v září. Už teď ale univerzita ví, že se jich zúčastní většina ze 159 ukrajinských freemoverů momentálně studujících na škole. Také na Univerzitě Karlově (UK) se ke klasickému studiu přihlásilo asi padesát z 286 dočasných studentů. „Nicméně stále jsou pro ně některé studijní programy otevřené, takže tento počet není konečný,“ říká mluvčí univerzity Petr Podzimek.
Školy mimo Prahu většinou registrují méně přijatých výměnných studentů než v hlavním městě. Například na Vysokém učení technickém v Brně (VUT) je freemoverů v současné době pouze pět. Univerzita ale v tomto roce eviduje dvakrát více přihlášek od Ukrajinců než loni. „Do akademického roku 2022/2023 nám dorazilo 644 přihlášek od ukrajinských studentů, zatímco loni to bylo 312 přihlášek, tedy prakticky dvojnásobek,“ vysvětluje mluvčí VUT Radana Koudelová.
Na Univerzitě Palackého (UPOL) v Olomouci od února do června letošního roku začalo jako freemover studovat třicet studentů. Podle univerzity se ale ke studiu stále hlásí noví příchozí. Někteří z nich chtějí pokračovat jako dočasní studenti v cizojazyčných studijních programech, asi polovina z nich se přihlásila ke standardní formě studia.
Vysoké školy v Česku i nadále pokračují v podpoře ukrajinských uprchlíků a studentů, například pomocí intenzivních kurzů češtiny. Lekce jim nabídla třeba Masarykova univerzita v Brně nebo Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy zase připravily učebnici češtiny pro ukrajinské pracovníky ve zdravotnictví.
