UFO - technologie z nebes, nebo chebského podzemí?

Praha - Fenomén UFO neboli fenomén neidentifikovatelných létajících předmětů už desítky let vzrušuje laickou veřejnost po celém světě. Někdo v něm vidí poselství jiných světů, další jej konspirativně považují za utajené pokusy velmocí, například Spojených států amerických. Létající talíře, bez ohledu na možný mimozemský původ, ale mohly mít nějaký reálný základ, například při technickém vývoji v době druhé světové války. Zprávy o vývoji tajných letových technologií mohou ukrývat i české archivy a dokumenty – pátrat se do nich vydal reportér Stanislav Motl v pořadu Stopy, fakta, tajemství.

„Ozval se vysoký kvílivý zvuk motoru a talíř se velmi lehce vznesl a pak se vydal jihovýchodním směrem. Měřil v průměru asi šest metrů a uprostřed měl malou kabinku kapkovitého tvaru,“ stojí v deníku pilotního žáka Luftwaffe Hanse Mayera ze začátku roku 1945. Zmíněný „talíř“ měl spatřit v areálu letiště v pražských Kbelích. Mnoho odborníků se zabývá otázkou, zda zvláštní stroje měly německým nacistům pomoci vyhrát druhou světovou válku.

„Skutečně se říká, že vyráběli tzv. Flugscheibe, což byly létající talíře s kolmým startem. Existují zprávy o tom, že bylo vyrobeno až 40 takových talířů a byly poháněné zázračným motorem… Kdyby to ale byla pravda, tak by se ten princip využíval,“ zmínil dnes již zemřelý publicista a konstruktér Ivo Mackerle.

Nejen v Česku, ale hlavně v zahraničí existují lidé, kteří tvrdí, že v době nacistické okupace probíhal na našem území utajený letecký projekt. Jeho hlavním představitelem měl být jistý inženýr Rudolf Schriever. Šlo o prvotřídního zkušebního pilota a zároveň konstruktéra nových typů letounů. Na počátku války působil v Chebu, kde se podle některých údajů nacházela rozlehlá podzemní továrna na výrobu těchto strojů.

Po stopách továrny v chebském podzemní pátral řadu let letecký historik Luděk Matějíček. Připomíná, že zdejší letiště mělo pozoruhodnou historii. „Je třeba si uvědomit, že tahle továrna nepatřila armádě, to byla civilní armáda, normální s. r. o., a fungovala zajímavým způsobem… Dostávala zakázky, Reichministerium proplácelo veškeré náklady. Jen na základě požadavků říšského ministerstva vyráběli a opravovali letadla,“ objasňuje Matějíček.

Členové výzkumného týmu prokázali mimo jiné existenci podzemních kolektorů, včetně dalších prostor. Šlo například o deset až patnáct místností. O výrobní haly se však nejednalo. Inženýr Petr Vokáč objevil před lety dalšího svědka Karla Urbana. V roce 1945 se učil elektromechanikem a s rodiči žil v pražských Vysočanech. Létající disk tehdy viděl i se svým bratrem v únoru nebo březnu 1945 ve Kbelích. Zvuk letounu byl prý úplně jiný, než vydávaly běžné letecké motory, které do té doby v blízkosti letiště slyšel.

Svědků, kteří létající těleso viděli, bylo ještě více. Potvrzuje to i badatel Jiří Klinger. V šedesátých letech, když se podílel na přípravě filmového dokumentu právě na toto téma, mluvil prý minimálně se třemi dalšími osobami. „Bývalý mechanik Luftwaffe, jmenoval se Hans Krimm, potvrdil, že ten talíř tam také existoval… Bylo to poměrně malé těleso, já nevím, tak v průměru šest metrů.  Ale on to neviděl letět do nějakých závratných výšek,“ podotkl Klinger.

Přesto ale příběh o neznámých diskových objektech nad Prahou žije už léta svým osobitým životem. Dokonce na to téma vycházejí odborné články také v zahraničí. „On měl skutečně normální klasický podvozek, bylo to letadlo. Dopředu jej poháněla turbína, čerpala vzduch, a tak to byl směr dopředu, disk, který měl natáčecí lamely, tak ten jej zvedal… Takhle zřejmě vypadal ten aparát z února 1945 ve Kbelích, který byl v tom hangáru číslo 5,“ dodal Vokáč.

Z dochovaných vlastnoručních nákresů je prokázáno, že Rudolf Schriever v Chebu skutečně za války pracoval na technologii strojů velmi podobným zažité představě UFO jako létajících talířů. Tento zdatný letecký technik a pilot ale většinu své práce nikomu zřejmě nevyzradil. Pocházel z Brém a do Chebu se dostal jako první šéfpilot v době, kdy byla založena místní továrna Flugzeugweg Eger.

Uprostřed světové války Schriever kvůli hrozbě náletů odešel z Chebu do Prahy, kde si zřídil kancelář v podkrovním patře hotelu Axa. Hlavní město stihl opustit ještě před osvobozením a odcestoval, podobně jako řada dalších armádních techniků a vědců, do Spojených států – v rámci tzv. projektu PaperClip. „Byla to operace, v rámci které Američané shromáždili všechny vědce, vynálezce, kteří se zabývali technikou, vědou, výzkumem…Tito lidé tam dostali možnost pokračovat ve své práci,“ dodává Matějíček.

Díky akci PaperClip se do USA dostal například známý konstruktér nacistických raket V-2 Wernher von Braun. Také v Americe se stal prominentním vědcem, aby později jako vedoucí vesmírného projektu Apollo dostal Američany na měsíc. Na rozdíl od něj se ale Schriever z neznámých důvodů zhruba po čtyřech letech vrací zpět do Německa.

Nicméně v době, kdy Schriever pracuje ve Spojených státech, se v této zemi objevují první svědkové, kteří tvrdí, že nad pouští Nevada viděli létající talíře. I tyto okolnosti vedou některé badatele k osobitým teoriím. Považují létající talíře za jistý druh záměrné kamufláže, které měly soužit k utajení vývoje tajných létajících strojů.

Z Chebu až do proslulého Roswellu?

Celý fenomén kolem svědectví UFO údajně spustil jistý soukromý letec Keneth Arnold. Na objednávku měl během svého letu zavolat na blízký letištní dispečink a sdělit, že na obloze vidí několik letících objektů, které vypadají jako talíře. „Od té doby se těmto úkazům říká létající talíře,“ doplnil Vokáč.

Badatel Jiří Klinger v této souvislosti připomíná svého času hodně medializovanou údajnou havárii neznámého létajícího tělesa v Roswellu roku 1947. „Je otázka, zda to bylo sestřeleno, nebo to spadlo, ale v žádném případě to nebylo mimozemského původu. Podle mého názoru to byl normální německý talíř, tedy s jiným pohonem, protože letěl opravdu velkou rychlostí,“ zmiňuje Klinger.

Badatelé už se zřejmě nedozví, jestli létající talíře známé jako UFO nejsou vlastně pouze napodobeniny strojů, které kdysi Rudolf Schriever a jeho spolupracovníci vymýšleli v Chebu a později v Praze. „Já myslím, že dneska jsou tyto technologie překonaný, ačkoliv je možné, že to ukryli do trezoru a čekají třeba na vhodný materiál, aby se s tím mohlo pokračovat,“ dodává Klinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
08:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 4 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 4 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 9 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 9 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
před 19 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 20 hhodinami

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
před 21 hhodinami
Načítání...