Na páté příčce ze 157 států, které se snaží naplnit cíle udržitelného rozvoje, figuruje Česká republika. Na nejlépe hodnocené Švédsko přitom nemá velkou ztrátu, v indexu SDG získala 81,9 bodu, Švédsko 85,6 bodu. I následující tři příčky před Českem obsadily severské země – Dánsko, Finsko a Norsko.
Cíle udržitelného rozvoje stanovily členské státy OSN před dvěma lety. Program s názvem Agenda 2030 se zaměřuje na sedmnáct oblastí, mezi které patří vymýcení chudoby, zajištění kvalitního vzdělání, dobré zdravotní péče, čisté vody, ekonomického růstu, důstojných pracovních podmínek, rovnosti mužů a žen či odpovědná spotřeba a využívání čisté energie.
Česku vynesl velmi vysoké hodnocení zejména fakt, že v zemi není příliš velká chudoba – kritéria tak splňuje z 99,7 procenta. Příznivě se projevila i nízká nezaměstnanost, nízká úmrtnost kojenců, dlouhá doba dožití či ekonomický růst.
Podstatně hůře je na tom Česko v prosazování inovací, zajišťování infrastruktury a vytváření partnerství k dosažení cílů (tj. rozvojové pomoci), kde se hodnocení pohybuje jen kolem 60 procent. Jako slabší hodnotí index SDG také velký výskyt obezity, rozdíl ve výdělcích mužů a žen, množství vyprodukovaných odpadků či nízký počet žádostí o patenty.
Celkově si však vede Česko dobře, v žebříčku udržitelného rozvoje je výše než všechny sousední státy včetně Německa a Rakouska. Ty se ovšem také umístily v první desítce. Mezi třiceti nejlépe hodnocenými státy jsou pak i ostatní země Visegrádské skupiny – Maďarsko na 18. příčce se 78 body, Slovensko na 23. pozici se 76,9 bodu a Polsko je 27. s 75,8 bodu. Až za nimi pak skončily některé globální velmoci – USA obsadily 42. pozici, Rusko 62. a Čína 71. Nejnižšího hodnocení dosáhly Demokratická republika Kongo, Čad a Středoafrická republika.
Index nevyšel poprvé. Loni bylo Česko až patnácté s hodnocením 76,7 bodu. První čtyři příčky si přitom rozdělily tytéž země jako lets. Autoři aktuální zprávy však upozornili, že výsledky obou hodnocení nejsou srovnatelné, protože se změnila kritéria hodnocení.
