Uctívanou i opovrhovanou Bartošovou nikdo nechránil, ba naopak

Praha - Život Ivety Bartošové sledoval národ až do úplného konce takřka v přímém přenosu. Bulvár se rozpadem její osobnosti živil skoro denně; novináři sháněli všechno o její závislosti na alkoholu a lécích. Zpěvačce ale mohlo podle psychiatra Cyrila Höschla pomoci nejbližší okolí. Avšak její manžel Josef Rychtář ji médiím přímo nabízel a Bartošová ochotně spolupracovala. Sociolog Vojtěch Bednář se domnívá, že zpěvačka se dokonce stala jakýmsi totemem, tedy člověkem, který je centrem kultu. „Na jedné straně je uctíván, na straně druhé veřejně opovrhován (umělkyně/alkoholik), … společnost totemy potřebuje, byť jim dnes říkáme celebrity,“ vysvětlil sociolog v rozhovoru pro portál ČT24.

Nahrávám video

Palcové titulky, dehonestující fotky, videa ze života Ivety Bartošové – to všechno čtenáři bulváru přímo hltali. Nejspíš ale nešlo o výstřelky znuděné celebrity, ale o projev duševní choroby. Alespoň to je názor psychiatra Cyrila Höschla, který soudí, že nepříznivý vývoj se v jejím případě dal předvídat: „… konkrétně v podobě několika sebevražedných pokusů, které se neměly podcenit,“ řekl v rozhovoru pro 168 hodin. Lékaři by jí podle něj pravděpodobně diagnostikovali deprese, které se měly léčit. Jistou část viny na Ivetině konci tak má i její nejbližší okolí, které tomu nepřikládalo dostatečnou váhu a nevyvíjelo potřebný tlak na léčbu, tvrdí psychiatr. Její poslední manžel Josef Rychtář ale není přesvědčen, že by Iveta trpěla nějakými depresemi. 

Kdo s čím zachází, s tím taky schází… 

Bartošová se nejen neléčila, jak by asi měla, ale ani se médiím nevyhýbala a neochránili ji ani její nejbližší: „Iveta Bartošová neskutečně parazitovala na bulváru a on parazitoval na ní,“ tvrdí bulvární novinář David Zápal. Bulváru se tak trochu zastává i bulvární novinář Pavel Novotný - i on vidí vinu ohledně zpěvaččiny smrti v chování jejího okolí. „Do svědomí si musí sáhnout její poslední životní partneři. Já si nemůžu pomoct, ale všichni do jednoho podlehli statusu celebrity a pracovali vedle ní na svém zviditelnění,“ komentoval situaci pro server iDNES. 

Podobně přemýšlí i psychiatr Höschl, který neviní ze zpěvaččina konce ani tolik bulvár jako takový, ale ty, kteří ho využívají, zneužívají a krmí. „Já myslím, že daleko horší než ten bulvár sám o sobě jsou ti, kteří neustále zprávy a fotografie opilé zpěvačky na pláži dodávají a tím její život naprosto diskreditují,“ komentuje situaci pro 168 hodin. Podobně zareagoval pro portál ČT24 i sociolog Vojtěch Bednář. Ani on se nedomnívá, že někoho může k sebevraždě dohnat bulvár jako takový, nicméně dlouhodobé zkompromitování soukromí ano. „Otázkou ovšem je, nakolik za ně mohou bulvární média a nakolik jejich objekt sám,“ dodal Bednář. 

  • David Zápal, redaktor Super.cz: „Média, mluvím za sebe, zveřejňovala tak patnáctinu toho, co o Ivetě Bartošové věděla, protože v jejím případě tam bylo v posledních letech tolik strašných věcí, že bychom tu hranici nikdy nepřekročili. Stejně po její smrti každá redakce dostala spoustu snímků velmi dehonestujících. Víme, v jakém stavu ji nalézali její partneři, máme to natočené a podobně, ale nikdy bychom to nepoužili.“ 

A odkud tedy přicházely informace? Ze zpěvaččina bezprostředního okolí. Potravu bulváru dodával v posledních měsících hlavně její manžel Josef Rychtář, který se pasoval na jejího manažera. Podle něj byla Iveta veřejně známá osobnost, média tudíž měla právo ji točit, „ať to bude pozitivní, nebo negativní, ale v soukromí ne,“ řekl v pořadu 168 hodin. 

Rychtářovu teorii potvrzuje i redaktor bulváru: „On Ivetu Bartošovou opravdu předhazoval médiím opilou, pod vlivem prášků a bylo vidět jakou má radost, že je s ní na té kameře, i když věděl, v jakém je stavu a jakou bude mít ostudu.“ Právo podle advokáta a experta na mediální právo Aleše Rozehnala dokáže chránit osobnost i proti jednání manžela, který zveřejňuje věci, jež jsou součástí soukromí. Problém ale je, že dotčená osoba se musí chtít bránit; ale Iveta nebyla ve stavu, že by byla schopna za sebe bojovat… Dokonce i o její smrti se bulvár dozvěděl dřív než vlastní rodina. Přímo z kolejiště jim totiž osobně volal sám Rychtář.

Není žalobce, není ani soudce   

Podíváme-li se například do Velké Británie, nejspíš se český bulvár v případu Ivety Bartošové dostal již za hranu. Například britský bulvární deník Daily Mirror musel zaplatit modelce Naomi Campbellové v přepočtu 33 milionů korun „jen za to“, že ji vyfotografoval na chodníku před odvykací klinikou. „… byla vyfocena sice na veřejné ulici, dalo by se říct, že se nejednalo o zásah do soukromí, nicméně ona vycházela z odvykací kliniky, takže tento záběr, byť na veřejném prostranství, přesto mohl něco naznačit o jejím zdravotním stavu. Zdravotní stav je soukromím každé osoby a zásah do soukromí je vždycky nepovoleným zásahem do osobnostních práv,“ vysvětlil pořadu 168 hodin advokát Rozehnal. 

Bartošovou český bulvár opakovaně obnažoval nemocnou, indisponovanou, v momentech za hranicí lidské důstojnosti. Advokát Rozehnal tvrdí, že v České republice má člověk podobné možnosti jako v západních demokraciích. Jenže české soudy ukládají relativně nízké finanční satisfakce za porušování osobnostních práv. Bulvár tak ví, že v Česku tahá za delší konec. „Hraje na to, že naše soudy jsou pomalé a jejich sankce směšné,“ dodává advokát. 

Nicméně podle sociologa Bednáře každý, kdo se dobrovolně stane celebritou, musí počítat s důsledky. Média se podle něj v dnešní době více soustřeďují na infotainment, tedy na průnik zábavy a informací. „Senzace už tak není v nové informaci, ale ve snaze nabídnout emoce novými prostředky,“ dodal pro portál ČT24 Bednář. 

Zpěvačku Ivetu Bartošovou 29. dubna v Uhříněvsi, kde bydlela, srazil vlak. O trojnásobné zlaté slavici z přelomu 80. a 90. let minulého století bylo v poslední době slyšet především v bulvárních médiích v souvislosti s jejími psychickými problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 3 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 4 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 11 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 11 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 18 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.