Praha - Senátorka Eliška Wagnerová považuje za nejlepší, kdyby došlo k odložení účinnosti nového občanského zákoníku a doprovodných zákonů. Uvedla to pro Českou televizi během jednání horní parlamentní komory o návrzích vládou předložených zákonných opatření. Jde podle ní o doklad, že řada doprovodných zákonů se přijímá na poslední chvíli a chaoticky, což vytváří prostor pro chyby. Zároveň nevidí dost prostoru pro přípravu v praxi na rozsáhlé změny.
„Jde o rozsáhlé zákonné úpravy, na které se praxe od 1. ledna těžko řádně připraví, to mi na tom nejvíc vadí,“ řekla bývalá ústavní soudkyně v rozhovoru pro ČT. Podle ní také minulá vláda zaspala s výčtem doprovodných zákonů, za příklad uvedla zákon o sociálním bydlení, podle něhož bude možné vypovědět nájemce z bytu bez důvodu a soudního souhlasu.
Senátorka si dovede představit, že se takové opatření dotkne řady lidí bydlících v menších bytech, které jsou na trhu žádané. Majitelé se podle ní pokusí získat tržní nájemné za byty, kde lidé platili dosud nižší částku. „Kam ale tito lidé půjdou, obce už byty nemají… A senioři žijící samostatně z nízkého důchodu stěží zaplatí nájemné za velké byty, které jsou volné,“ uvedla jeden z problémů Wágnerová.
Podle svých slov senátorka apelovala na premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, aby odložení účinnosti občanského zákoníku ještě zvážil. Ten se ale prý příliš vstřícně netvářil, proto si Eliška Wagnerová nedělá naděje, že by jí s touto žádostí vyhověl. „Říkám ale bohužel,“ dodává.
Rovněž zmínila, že ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová je odložení účinnosti nakloněna. V září prý šéfka resortu jednala s předsedy krajských soudů, kteří jí tlumočili svou nepřipravenost na příchod nového občanského zákoníku právě z toho důvodu, že neznají doprovodné zákony týkající se procesu navázaného na nový zákoník. „Paní ministryně byla dost otevřená k odložení účinnosti zákoníku a všech doprovodných zákonů, patrně ale také nenalezla ve vládě sluchu,“ prohlásila bývalá ústavní soudkyně.
